Když začátkem roku 2020 vzrostla v Turecku inflace k 11 procentům, prezident Erdogan obvinil centrální banku z profesionální neschopnosti. Jako původ inflace si vyhodnotil faktory, které charakterizoval jako „importované“ a inflaci považoval za „nákladovou“. Odmítl návrh centrální banky zpřísnit měnovou politiku vyššími úrokovými sazbami. Ty viděl jako překážku v jeho vizionářské politice podpory hospodářského růstu. Jeho kritika vyústila vyhozením guvernéra centrální banky, a když i jeho nástupce neviděl jinou možnost vedení protiinflační politiky než zpřísňováním měnové politiky, byl též vyměněn.
Zatímco centrální banka se pokusila ztlumit inflaci vyššími úrokovými sazbami, prezident Erdogan jí předepsal podporovat hospodářský růst a současně tlačit inflaci do nižších čísel bez zvyšovaní úrokových sazeb, či dokonce nižšími sazbami. Výsledkem byla dramatická akcelerace inflace na téměř 16 procent o rok později a na 36 procent do prosince 2021. Od té doby turecká měsíční míra inflace vzrostla až na 56 procent v únoru a na hrozivých 70 procent v dubnu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
