Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Františka Bureše, jenž po státu žádá náhradu škody za stavbu, kterou nejprve stavební úřad povolil a o pět let později mu ji ministerstvo životního prostředí zakázalo. Do rozestavěné a nikdy nedokončené malé vodní elektrárny na Dyji v Podhradí na Znojemsku investoval přes 15 milionů korun. Městský soud v Praze a později Nejvyšší soud jeho žalobám nevyhověly, nyní se případem budou zabývat znovu.
Stavební povolení získal Bureš v září 1996, Okresní úřad ve Znojmě tehdy vycházel z podkladů místního referátu životního prostředí. O dva roky později ale Česká inspekce životního prostředí užívání vodního díla zakázala a kvůli předběžnému opatření byla výstavba zastavena. V roce 2000 stavbu definitivně zakázalo ministerstvo životního prostředí. Bureš proto po státu požaduje náhradu škody 15,567.000 korun, které do téměř dokončené stavby investoval.
Obecné soudy odpovědnost státu a náhradu škody neuznaly. Podle jejich výkladu zákona by se nejprve muselo zrušit či změnit rozhodnutí okresního úřadu, které se později ukázalo jako nezákonné. To se však nestalo.
Ústavní soud: Obec zakázala neplnoletým grilovat na zahradě. Právem - čtěte ZDE
Ústavní soud vyšel vstříc dlužníkům. Zrušil část insolvenčního zákona - čtěte ZDE
Ústavní soud: Majitelé domů mohou zpětně požadovat vyšší nájmy - čtěte ZDE
Podle soudkyně zpravodajky ÚS Dagmar Lastovecké se ale soudy zachovaly nepřípustně formalisticky a zákon neinterpretovaly ve smyslu ústavy.
"Argumentaci stěžovatele pochopil už obvodní soud v Praze a dal mu za pravdu. Městský soud v Praze a později Nejvyšší soud zákon vyložily značně formalisticky a teprve až nyní Ústavní soud dal stěžovateli za pravdu," řekl právní zástupce Bureše Milan Vašíček.