Invazivní druhy jsou často velkým nebezpečím pro původní evropské rostliny a zvířata, neboť mohou narušit lokální flóru a faunu a způsobit značné škody na přírodě i na zdraví lidí. Do Evropy se dostaly náhodně, nebo je sem záměrně dovezli lidé, třeba k využití v zemědělství.
V Česku nyní žije takřka dva tisíce nepůvodních živočišných a rostlinných druhů, typickým a nevítaným zástupcem je třeba bolševník. Řadíme se tak mezi 27 státy EU na čtvrtou pozici. Vyplývá to z údajů, které byly zveřejněny v listu Le Soir. Více invazivních druhů, mají prý jen ve Francii (2291), v Belgii (2563) a v Británii (3065).
Celkové ekonomické škody v Evropě způsobené invazivními rostlinnými a živočišnými druhy odhadují experti zhruba na 12 miliard eur (308 miliard korun) ročně
Přesné ekologické a ekonomické dopady existence nepůvodních druhů se ale vzhledem k současným znalostem dají měřit či odhadovat jen nesnadno, píše dále Le Soir.
"Přesný vliv stále neznáme u 90 procent z 10 tisíc cizích živočišných a rostlinných druhů, které jsou v Evropě přítomny většinou méně než 200 let," dodává deník. Přesto článek obsahuje určité odhady škod. Například v Británii se jen škody na úrodě kvůli nejrůznějších druhům invazivního hmyzu a pavouků odhadují na 2,8 miliardy eur ročně (72 miliard korun).
Jezte klokany, ochráníte ovzduší, radí Australanům vědci - čtěte ZDE
První sčítání podmořského života odhalilo kuriozity z hlubin - čtěte ZDE
To však prý ještě není nic proti tomu, jaké výše dosahují odhady škod ve Spojených státech. Tam podle amerického ministerstva vnitra jde o 123 miliard dolarů ročně (2,2 bilionu korun).
Společnou strategii proti invazivním druhům chystá i Brusel
Ne všechny z více než 10 tisíc nepůvodních druhů v Evropě působí potíže. Za "problémové" lze podle unijního projektu DAISIE označit tak 10 až 15 procent z nich.V Česku například v květnu ochránci přírody varovali, že exotické lípy zabíjejí stovky chráněných čmeláků.
Exotické druhy a kultivary lip, které radnice stále častěji vysazují ve velkých městech, protože snášejí i silně znečištěné ovzduší, mají velmi vonný nektar, který láká čmeláky. Ti ale při jeho získávání vydávají více energie, než jí přijímají, proto hynou hlady. Pod každým stromem jsou proto stovky i tisíce mrtvých jedinců, uvádějí ochránci přírody.