Pokud cena ropy zůstane na 70 dolarech nebo se ještě zvýší, uškodí to procesu oživení globální ekonomiky. Řekl to hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Podle něj proto není žádoucí, aby členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) podnikli takové kroky, které povedou k dalšímu růstu cen ropy.

"Rozhodnutí, které si myslím, že (OPEC) učiní, spíše podpoří hospodářské oživení, než by naděje na oživení ekonomiky oslabilo," podotkl Birol v rozhovoru s agenturou Reuters. "Neradi bychom viděli, že se ceny zvyšují na úroveň, která by byla problémem pro zotavení ekonomiky," dodal.

V důsledku hospodářské krize se cena ropy z loňského rekordu nad 147 dolary prudce snížila a kolem Vánoc se pohybovala jen kolem 33 dolarů. OPEC už loni na podzim začal omezovat produkci a k jejímu snížení sáhnul v několika krocích. Další schůzku má OPEC naplánovanou na 9. září.

"Pokud se ceny proti dnešku ještě výrazně zvýší, bude to podle mě pro hospodářské oživení problém," řekl Birol. Cena nad 70 dolary za barel podle něj uškodí hlavně těm zemím, které musejí ropu dovážet. V současné době se barel americké lehké ropy West Texas Intermediate pohybuje kolem 71 dolarů, cena severomořské ropy Brent se pohybuje kolem 74 dolarů.

Od začátku roku se cena ropy zvýšila asi na dvojnásobek, především díky očekávanému oživení globální ekonomiky.

OPEC: třetinový podíl na dodávkách ropy 

OPEC se na celosvětových dodávkách ropy podílí asi z jedné třetiny. Od loňského podzimu už kartel deklaroval pokles těžby o 4,2 milionu barelů denně, mezi jeho členy se ale dohody vždy úplně nedodržují. Skutečná těžba zpravidla bývá o trochu vyšší, než kartel deklaruje.

Birol se vyjádřil i k plánovanému plynovodu Nabucco, který má přivést zemní plyn do Evropy z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu, a vyhnout se přitom území Ruska a Ukrajiny. To je cílem Bruselu, který chce snížit závislost Evropské unie na plynu z Ruska. Kvůli sporům mezi Moskvou a Kyjevem už se totiž v minulosti značná část Evropy ocitla bez plynu, což unie nechce znovu zažít.

Výstavba plynovodu Nabucco se nezamlouvá Rusku, které si chce udržet pozici hlavního dodavatele plynu a dalších surovin do Evropy. Moskva proto prosazuje vlastní projekt South Stream, který by konkuroval projektu Nabucco. Podle Birola je ale možné, že v Evropě nebude po zemním plynu dost silná poptávka, aby byly oba projekty v budoucnu rentabilní.

Přes plynovod Nabucco by mělo do Evropy do roku 2014 proudit 31 miliard kubických metrů plynu ročně. South Stream by měl být v provozu od roku 2015. Oba plynovody však chtějí k tranzitu využít turecké území.