Eurozóna dál zůstává v deflaci. Spotřebitelské ceny v zemích bloku podle pondělního rychlého odhadu Evropského statistického úřadu (Eurostat) v srpnu klesly o 0,2 procenta, a snižovaly se tak už třetí měsíc po sobě. Tempo poklesu ale zpomalilo z červencových 0,7 procenta.

Ekonomové očekávají, že inflace zase začne v příštích měsících narůstat. Experti oslovení agenturou Reuters před zveřejněním dat Eurostatu v průměru očekávali pro srpen propad kolem 0,3 procenta.

Podle Howarda Archera z IHS Global Insight je za snížením propadu v srpnu hlavně pokles cen ropy. "Samozřejmě se zdá vysoce pravděpodobné, že červenec zaznamenal nejhlubší deflaci v eurozóně a že spotřebitelské ceny se vrátí do pozitivních meziročních čísel v příštích měsících," řekl dnes Archer.

"Myslíme si, že negativní dopady cen energií začínají odcházet," poznamenal Nick Kounis z bankovního domu Fortis. "Tato zpráva podporuje Evropskou centrální banku (ECB) v jejím pohledu, že období záporné meziroční inflace se ukáže jako krátkodobý fenomén, který nemá pro měnovou politiku žádné důsledky," dodal.

Rychlý odhad

Růst cen v eurozóně se měří indexem spotřebitelských cen měnové unie (MUICP). Žádné bližší údaje ani data za jednotlivé země dnešní předběžná zpráva statistiků neposkytla. Podle Eurostatu bývá nicméně tento "rychlý odhad" velmi přesný. Jen málokdy se od něj konečný výsledek liší o více než 0,1 procentního bodu.

Právě to byl však případ července, kdy Eurostat v rychlém odhadu očekával pokles o 0,6 procenta. Později ho však upravil na 0,7 procenta, což je v historii eurozóny rekordní číslo. Do deflace se eurozóna poprvé meziročně dostala v červnu, kdy spotřebitelské ceny propadly o 0,1 procenta.

Eurozónu tvoří 16 členských zemí Evropské unie. Jako poslední do ní letos v lednu vstoupilo Slovensko.