Evropská komise ve středu přijala klíčové legislativní návrhy na reformu finančního dohledu v Evropské unii. Mají zabránit opakování finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou.

Pokud návrhy schválí i členské státy a Evropský parlament, v unii vzniknou dvě nové instituce, které budou dohlížet na jednotlivé finanční skupiny a budou průběžně zkoumat i rizika v ekonomikách jednotlivých zemí.

Základem návrhu EK je vznik dvou institucí - ESRB (European Systemic Risk Board) a ESFS (European System of Financial Supervisors). První z nich bude mít na starosti takzvaný "makrodohled", tedy obecně dohled nad riziky, která se mohou objevovat v jednotlivých státech. Druhá z nich se zase bude soustředit na "mikrodohled", tedy na dohled nad jednotlivými finančními skupinami.

Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že návrhy Ek vítá. "Česká republika bude dále bedlivě sledovat proces tvorby evropských nařízení ztělesňujících tuto reformu a v průběhu jejich projednání bude trvat na tom,  aby respektovala základní zásady, které vzešly z červnového zasedání Rady ECOFIN, resp. Evropské rady, o jejichž přijetí se zasloužilo české předsednictví v Radě," uvedla náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

Marný odpor členských států? Česko zváží žalobu

Komise ovšem zvolila cestu, která by mohla vést k prosazení reformních návrhů navzdory odporu některých členských států. Brusel totiž bude jednotlivé části reformy nejspíš prosazovat odlišnými způsoby.

Zatímco vznik ESRB, proti němuž nejsou větší námitky, budou státy muset schválit nejspíš jednomyslně, ke schválení ESFS by měl stačit souhlas kvalifikované většiny členských států. Hrozí tak, že Češi, Britové či Slováci nebudou mít možnost návrh případně zablokovat, pokud by jej považovali za nevýhodný pro jejich finanční sektor.

Podle důvěryhodných zdrojů ČTK Evropská komise hájí svůj postup tím, že se v případě vzniku ESFS jedná "jen" o harmonizaci vnitřního trhu, a není tedy třeba vyžadovat jednomyslný souhlas.

Některé státy ovšem tvrdí opak, protože změna v dohledu nad finančním sektorem je pro ně zásadní. Pokud by však návrh prošel i navzdory jejich odporu, není vyloučeno, že by se některá ze zemí mohla obrátit na soud EU v Lucemburku. Žalobu by přitom mohla podat i Česká republika.

Podle Hájkové však ministerstvo "nebude nijak zpochybňovat právní základ nového reformního uspořádání".

Úkoly komisí: Rozpoznat finanční rizika a varovat

Vznik ESRB nebude mít na současnou strukturu dohledu a dozoru v jednotlivých členských státech významný vliv. Jejím úkolem bude jen zkoumat případná hospodářská a finanční rizika a varovat před nimi příslušné národní a evropské orgány.

Vznik ESFS však může přinést celou řadu kontroverzí. Jedním z nejvýraznějších odpůrců této části návrhu je i Česká republika, která dosud sice příliš neprotestovala, ale to bylo dáno spíše její předsednickou rolí v EU z první poloviny letošního roku. Nyní, když již v čele unie nestojí, se může znovu ozývat.

"Naším záměrem je ochrana daňových poplatníků před opakováním doby temna z podzimu loňského roku, kdy vlády musely napumpovat miliardy eur do bank," řekl předseda Evropské komise José Barroso.

Česká národní banka již dříve uvedla, že úpravy by mohly vést k částečné ztrátě kontroly nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. Velké banky působící v Česku mají zahraniční vlastníky a ČNB se zjednodušeně řečeno obává, aby právě vlastníci z českých bank "nestahovali" kapitál, když jej budou potřebovat. Na podobné pozici stojí například Slovensko; jiná ustanovení reformy se nelíbí Velké Británii.