Váš dotaz bohužel neuvádí dostatek informací, na základě kterých by bylo možné podat bližší či přesnější odpověď. Pro jakoukoliv úhradu zaměstnance zaměstnavateli musí existovat právní titul, který není možné z vašeho dotazu určit.

Nejspíše by se ze strany zaměstnavatele mohlo jednat o požadavek na náhradu škody způsobené zaměstnancem. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen zavinění zaměstnance prokázat, s výjimkou případů dohod o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (mezi zaměstnanci známých jako „hmotná odpovědnost“) a s výjimkou odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.

V konkrétním případě se tedy jedná o posouzení, zda jste se dopustil porušení povinností při plnění pracovních úkolů, a to buď úmyslně nebo z nedbalosti, a zda v důsledku tohoto jednání byla zaměstnavateli způsobena škoda. Přitom je třeba posoudit obsah vaší pracovní náplně (druh práce sjednaný v pracovní smlouvě, pracovní pozici) a její vztah ke vzniklé škodě. Pokud by obsahem vaší pracovní náplně (dle pracovní smlouvy, popisu pracovní činnosti např. ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, apod.) byly mimo jiných i povinnosti sledovat data spotřeby zboží, činit opatření k včasnému řazení zboží podle data spotřeby do regálů v prodejně, apod., příp. zda vám plnění těchto úkolů bylo přiděleno zaměstnavatelem v rámci sjednaného druhu práce nebo pracovní pozice (např. provozní manažer prodejny), potom byste za škodu vzniklou v příčinné souvislosti se zaviněným porušením (nedbalost) těchto vašich pracovních povinností odpovídal. Škodou se rozumí újma v majetkové sféře vyčíslitelná v penězích - v konkrétním případě tedy nikoliv veškerá hodnota prošlého zboží, ale pokud bylo dále nějakým způsobem toto zboží zpeněženo – např. výprodejem se slevou, prodejem k jinému zužitkování v některém z odvětví zpracovatelského průmyslu apod., potom by byla škoda představována rozdílem cen řádného a prošlého zboží. U škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout výše její náhrady u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým škodu způsobil. Toto omezení neplatí v případě, že škoda byla způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.