Jak chce ministerstvo životního prostředí například snižovat emise skleníkových plynů

- zavedení další uhlíkové daně

- větší podpora pěstování biomasy
- vyšší využití obnovitelných zdrojů
pro výrobu elektřiny a tepla
- výroba elektřiny ze zemního plynu
- snížení energetické náročnosti budov
- úspornější spotřebiče včetně osvětlení
- zalesňování
- v každém kraji a větším městě by pracoval energetický manažer, jehož starostí by byly úspory

Téměř tři desítky legislativních a exekutivních úkolů, jejichž cílem je snížení emisí skleníkových plynů, obsahuje ve čtvrtek zveřejněná politika ochrany klimatu. Dokument, který posílá ministr životního prostředí Ladislav Miko do veřejného připomínkového řízení, počítá například se zavedením další uhlíkové daně, vytvořením plánu pro snižování emisí oxidu uhličitého v průmyslu nebo s větší podporou pěstování biomasy. Většina z úkolů je datována na rok 2010.

V energetice lze podle autorů dokumentu ušetřit ročně 13 milionů tun emisí oxidu uhličitého díky vyššímu využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla a výrobě elektřiny ze zemního plynu.

Spotřebitelé v domácnostech a komerční sféře jsou pak schopni snížením energetické náročnosti budov a úspornějšími spotřebiči včetně osvětlení snížit emise o šest milionů tun. Hospodárnějším nakládáním s teplem a elektrickou energií v průmyslu lze emise snížit o čtyři miliony tun. Další potenciál představuje rostoucí efektivita vozidel, opatření v zemědělství a zalesňování.

Od roku 2005 do 2020 pokles o pětinu 

Návrh podle Mika ukazuje, že Česko je schopno snižovat emise skleníkových plynů o 28 milionů tun ročně, tedy do roku 2020 o jednu pětinu ve srovnání s rokem 2005. Oproti roku 1990 tak může skleníkové emise do roku 2020 snížit o 40 procent, a to za přijatelných nákladů a bez výstavby nového jaderného zdroje. Koncepce tak směřuje proti nové energetické politice, kterou před týdnem zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Miko chce, aby se o obou koncepcích diskutovalo souběžně.

Finance na opatření mají podle ministerstva téct z prodeje emisních povolenek. Využita by tak podle návrhu měla být minimálně polovina výnosů z dražeb. 

Energetický manažer v každém kraji

Potenciál úspor je podle klimatické koncepce velký. Vedle průmyslu a domácností by měly podle dokumentu začít šetřit i státní a veřejné instituce. Návrh například doporučuje, aby v každém kraji a větším městě začal pracovat takzvaný energetický manažer, jehož starostí by byly úspory. Stejně, jako je tomu u odpadů, by města a regiony měly zpracovávat své energetické plány.

Novelizována by podle ministerstva měla být vyhláška o energetické náročnosti budov tak, aby od roku 2013 začala platit povinnost rekonstruovat a stavět v parametrech pro nízkoenergetickou výstavbu. Pro státní instituce by tato povinnost měla platit už od roku 2011.

Součástí návrhu jsou také plány na informační a osvětové kampaně, návrhy, jak zjednodušit financování projektů obnovitelných zdrojů energie, a opatření v dopravě. Tam ministerstvo navrhuje zpřísnit dohled nad stanicemi technické kontroly, ale například také zpracovat státní koncepci výstavby chybějících železničních zastávek. V té souvislosti ministerstvo doporučuje podle vzoru ze zahraničí novelizovat technické normy, aby byly jednodušší požadavky na vybavení železničních a tramvajových zastávek a tratí.