Tranzit ruského plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy se od ledna do října meziročně snížil o 26,4 procenta na 74,5 miliardy kubických metrů. Oznámilo to dnes ukrajinské ministerstvo paliv a energetiky. Ve stejném období loni objem tranzitu činil 101,2 miliardy kubíků. Za poklesem jsou podle úřadu hlavně dopady krize.

Evropské země v důsledku vleklé hospodářské krize a s ní spojeného poklesu odbytu snížily spotřebu energií.
Pokles objemu ruského plynu přepravovaného přes území Ukrajiny od ledna do října je přesto mírnější, než byl za prvních devět měsíců tohoto roku. Od ledna do září totiž Rusko přes území Ukrajiny přepravilo o 29,9 procenta plynu méně než ve stejném období loni.

Pro Juščenka je dohoda moc tvrdá, Tymošenková ji chce dodržet

Jaký vliv na nižší prodeje paliva měla plynová krize ukrajinské ministerstvo neuvedlo. Premiérka státu a kandidátka na prezidentku Julija Tymošenková však dnes při setkání s ruským premiérem Vladimírem Putinem slíbila „pečlivě dodržovat“ dohodu o tranzitu ruského plynu do Evropy. Na tato ujištění čekala bedlivě i Evropská unie.

Napětí mezi Kyjevem (zvláště prezidentem Viktorem Juščenkem) a Moskvou však trvá. Naposledy se vyostřilo, když Kreml obvinil Juščenka z vydírání.

Kreml reagoval na dopis, kterým ve čtvrtek Juščenko vyzval svého ruského partnera Dmitrije Medveděva, aby se zasadil o změnu dohody o dodávkách ruského zemního plynu. Dohoda je podle Juščenka pro Ukrajinu příliš tvrdá.

 

 

"Jsme kategoricky proti tomu, abychom energetickou bezpečnost Evropy činili závislou na ambicích ukrajinských politiků. A (myslíme si, že) pokusy strašit Rusko a Evropu tím, že někdo bude předpovídat krizi kolem dodávek plynu, spadají do sféry politického vydírání," řekl ve čtvrtek poradce Kremlu pro zahraniční politiku Sergej Prichodko.

Rusko je podle Prichodka otevřeno dialogu, co se otázek ohledně plynu týče, nevidí ale žádný důvod ke změně smluv z letošního ledna. Spor mezi Moskvou a Kyjevem se každý rok zpravidla vystupňuje kolem Nového roku, kdy začínají platit nové smlouvy. Spor se většinou týkal poplatků, které Ukrajina hradí za odběr ruského plynu pro svou potřebu, ale také poplatků za tranzit ruského plynu dál na západ Evropy.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru