Ruce pryč od obligací, které na trh umisťuje ukrajinská vláda. Podle poslední zprávy výzkumné agentury Credit Market Analysis (CMA) jsou totiž ukrajinské státní dluhopisy nejrizikovější na světě. Pravděpodobnost, že zemi postihne během následujících pěti let platební neschopnost, je podle analytiků CMA nadpoloviční - aktuálně dosahuje 53,7 procenta.

Strach o osud ukrajinského státního dluhu přitom vede k oslabování některých měn z regionu.

Více než poloviční pravděpodobnost rizika státního bankrotu visí také nad Argentinou a Venezuelou.

CMA nicméně ve své zprávě tvrdí, že situace po celém světě se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím obdobím výrazně zlepšila.

Riziko bankrotu je vysoké například u Litvy a Lotyšska - zemí, které se nyní potýkají se zhruba 20procentním poklesem ekonomiky a prudce rostoucí nezaměstnaností.

Mezi desítku nejrizikovějších zemí, co se týče dluhopisů, se ve třetím čtvrtletí "probojovalo" také Rusko. Podle ruských expertů prý ale neprávem. "Rusko rozhodně nepatří na tak nízkou úroveň," řekl deníku RBK daily hlavní ekonom Deutsche Bank UFG Jaroslav Lisovolik. Britští analytici podle něj při sestavování žebříčku podcenili rozsah ruských zdrojů, které do federálního rozpočtu plynou z vývozu ropy, plynu a dalších nerostných surovin.

Na stejné úrovni jako Rusko je v hodnocení také Maďarsko, které je nejrizikovější zemí středoevropského regionu. Tamní centrální banka včera snížila úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Maďarská ekonomika podle předběžných údajů z počátku listopadu klesla ve třetím čtvrtletí o 7,2 procenta. Analytici letos očekávají pokles ekonomiky země o 6,5 procenta a v příštím roce stagnaci.

Středoevropský region podle agentury Bloomberg sužuje především rychle rostoucí zadlužování - podle předpovědi Evropské komise překročí maďarský vládní dluh v příštím roce 75 procent HDP. Lotyšský rozpočtový deficit stoupne na 12,3 procenta HDP a polský na 7,5 procenta. A vlády budou muset na trh vrhnout další dluhopisy, aby měly schodky z čeho splácet.

Podle ekonomů se hospodářský růst ve střední Evropě jen těžko vrátí na předkrizové úrovně, kdy země regionu těžily z obrovského přílivu zahraničních investic. Problémy může přinést i vývozní orientace středoevropských ekonomik včetně Česka. "Oživení může být jen těžko taženo exportem. Leda, že bychom našli jinou planetu, kam exportovat," řekl nedávno nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.

Tim Ash z Royal Bank of Scotland navíc připomíná politickou nestabilitu regionu - v řadě zemí se během příštího roku budou konat volby, které rozhodnou o tom, kdo povede tamní ekonomiky z krize.

K nejméně rizikovým zemím patří dlouhodobě Norsko a Finsko. Do desítky nejbezpečnějších států, pokud jde o dluhopisy, se nově dostaly Austrálie a Nový Zéland, a to hlavně kvůli růstu cen komodit a zvyšující se poptávce spotřebitelů. Austrálie navíc díky rychlému oživení jako jediná země ze skupiny G20 přistoupila ke dvojímu zvýšení úrokových sazeb.

Česko je v žebříčku 63 zemí zhruba uprostřed s 6,9procentním rizikem státního bankrotu.


Míra rizikovosti státních dluhopisů

pravděpodobnost státního bankrotu v následujících 5 letech (v %)

Související