Zítřejší návštěva ruského premiéra Vladimira Putina ve Francii má statut "pouhého" zasedání mezistátní vládní komise. Témata, o kterých se před cestou Vladimir Putin bavil po telefonu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym ukazují, že po italském premiérovi Berlusconim se právě Sarkozy stává hlavním ruským spojencem.

Nejdůležitějším úspěchem Kremlu je dohoda o zapojení francouzských energetických společností do projektů South Stream a Nord Stream, které by měly dopravovat ruský plyn do Evropy po dnu Batského, respektive Černíého moře. Zejména pokud by se do plynovodu South Stream zapojil francouzský gigant Electricité de France, šance na vybudování tohoto konkurenta evropského plynovodu Nabucco, by vzrostly i přes značnou finanční náročnost.

Někteří komentátoři spojují náhlou ochotu Švédska a Finska povolit výstavbu Nord Streamu v jejich vodách nátlakem Paříže, která dokončuje jednání o zapojení společnosti GDF Suez do projektu.

Moskva také spoléhá na pomoc Paříže při záchraně krachující automobilky VAZ. Čtvrtina akcií totiž patří francouzské společnosti Renault, která má ale sama velké finanční potíže. Ruská vláda na Renault naléhá, aby VAZu poskytl moderní technologie, které by VAZu, jehož vozy vycházejí z filosofie počátku 90. let, umožnily znovu získat zákazníky.

Moskva má ale pro Paříž i dobré zprávy. V těchto dnech v Petrohradu kotví vrtulníková výsadková loď řídy Mistral. Ruské námořnictvo projevilo zájem o koupi čtyř těchto lodí. Experti sice tvrdí, že je otázka, konkurenční španělské nebo holandské projekty by byly levnější nebo kvalitnější, lobbingové schopnosti francouzského prezidenta jsou zjevně vyšší.

Premiéři obou zemí se budou v příjemném prostředí zámku Rambouillet u Paříže věnovat i kultuře. Rok 2010 byl oficiálně vyhlášen Rokem Ruska a Francie a v jeho rámci se bude konat nejméně 400 akcí. Krom jiného je naplánována v Louvru výstava Svatá Rus, kam exponáty pošlou přední ruská muzea i moskevský patriarchát.