IT firma, jejíž obrat dnes dosahuje 190 milionů korun, vznikla v roce 1995 v Šumperku. Má na kontě řadu státních zakázek. Pro ministerstvo průmyslu a obchodu například vytvořila software na poskytování evropských dotací. Hlavním akcionářem je Jan Kotrle, který vlastní 55 procent společnosti.
Kolem projektu státních dluhopisů pro lidi panuje řada nejasností. Podle ministerstva je cesta, kterou zvolilo - tedy vybrat soukromou firmu, která vytvoří webovou aplikaci na prodej dluhopisů a povede jejich evidenci - nejlepší možná.
Společnost ASD Software za to dostane 7,5 procenta z výnosu dluhopisů. Ty zaplatí investoři, nikoli stát. V případě první tranše za 20 miliard je to 75 milionů korun ročně. Dluhopisy jsou splatné za deset let a celková suma pro firmu je tedy tři čtvrtě miliardy. Jenže pokud by se takto postupovalo u všech tranší, inkasovala by částky několikanásobně vyšší.
"Částku jsme určili podle zkušenosti ze zahraničí. Třeba banky by to podle našich zkušeností udělaly dvakrát dráž," říká šéf odboru řízení státního dluhu a finančního majetku na ministerstvu Jiří Franta, který má celý projekt na starosti.
Janotovy dluhopisy pro lidi vydělají jejich držitelům 3,5 procenta - čtěte ZDE
Janota: Státní dluhopisy pro drobné klienty přezkoumá ÚOHS - čtěte ZDE
Připouští však, že se bank ani jiných subjektů ministerstvo neptalo.
Stejná služba zadarmo
Šéf pražské burzy Petr Koblic přitom tvrdí, že by stejnou službu ministerstvu poskytoval zadarmo prostřednictvím centrálního depozitáře, který má vzniknout v příštím roce. Depozitář má vést evidenci všech cenných papírů - jenže zřejmě právě kromě dluhopisů pro fyzické osoby.
"Nikdo nás neoslovil. Poslali jsme panu ministrovi dva dopisy, ve kterých jsme nabízeli provoz softwaru zdarma. Máme na to totiž už hotový systém. Je zbytečné, aby vznikal nový. Ministerstvo ale neodpovědělo," říká Koblic.
Ministr financí Eduard Janota ale tvrdí, že dopisy primárně řešily zřízení centrálního depozitáře, nikoli nabídku na vedení evidence dluhopisů.
"Centrálnímu depozitáři jsme zakázku dát nechtěli, protože jde o komplikovaný projekt, který se táhne už několik let. Dosud není podepsána smlouva o jeho vzniku. V době zadávání zakázky nebylo vůbec jasné, jestli centrální depozitář bude existovat. Dluhopisy pro občany jsme chtěli vydat co nejdřív," dodává k tomu Janota.
Už jsme to podepsali?
Celou věc obestírá řada dalších zmatečných informací. Například náměstek ministra Bohdan Hejduk tvrdí, že smlouva se šumperskou firmou ASD Software je již podepsaná. Janota naopak říká, že ještě nic nepodepsal a podmínky chce zrevidovat.
Nikdo na ministerstvu ani vlastně neví, zda šumperská IT firma bude dostávat poplatky i z dalších tranší, nebo jde o zaváděcí náklady při první emisi. Jenže pokud by se potvrdila druhá varianta, byla by najednou druhá emise s nižšími poplatky pro investora mnohem lákavější.
Další pochybností je fakt, že ministerstvo financí má o projektu jiné představy než Česká pošta, která bude dluhopisy také prodávat. Janota chce spustit prodej, který má probíhat přes web a přes pobočky České pošty, již v lednu. Mluvčí pošty Ivo Mravinac přitom sdělil HN, že pošta byla naposledy seznámena s tím, že dluhopisy půjdou na trh v dubnu a teprve nyní připravuje školení svých zaměstnanců.
A pak tu jsou peníze, které nepůjdou pro firmu, ale na ministerstvo. To je 25 milionů ročně. Použity mají být na poplatky ČNB, marketing a školení ohledně dluhopisů. Otázkou však je, co se bude dít s penězi, které ministerstvu z této sumy zbudou. Do státního rozpočtu totiž podle Franty, jenž je podle všeho člověkem, který o projektu ví úplně nejvíc, nepůjdou. Podle něj je to prostě "rezerva".
Firma ze Šumperka
Moc informací zřejmě nemá ani šéf firmy ASD Software Jan Kotrle. "Smlouva ještě není podepsaná a finální verzi jsem neviděl. Pořád se to mění. Algoritmus pro výpočet odměny je velmi složitý, ale nemyslím si, že bychom v příštím roce měli získat 75 milionů," řekl.
Co se týče státních zakázek, společnost ASD Software rozhodně není žádným nováčkem. Na kontě má například program pro podávání žádostí o evropské dotace, který vytvořila a spravuje pro ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo informační systém, který eviduje neziskové organizace a jejich dotace. První zakázku pro ministerstvo financí dostala firma ASD Software už před asi 13 lety. Měla tehdy vytvořit kontrolní software pro poskytování státních dotací. "Získali jsme ji standardní cestou přes výběrové řízení," říká ředitel firmy Jan Kotrle.
Sporné IT zakázky
Kolem zakázek na software se často leccos nepovede - oboru málokdo rozumí a úředníky lze těžko hlídat.
Internet do škol4,5 miliardy
Jednu z velkých a pochybných státních zakázek vypsala Zemanova vláda s cílem zlepšit počítačovou gramotnost školáků. Do soutěže se přihlásilo šest zájemců, ale pět vypadlo pro nesplnění podmínek. Obchod spadl do klína konsorciu AutoCont On Line/Český Telecom. Konkurenti vypadli leckdy z kuriózních důvodů - například firmě Contactel chybělo razítko na dně krabice, ve které nabídku odevzdala. Podle NKÚ byla zakázka předražená o 880 milionů korun a formální chyby udělal i vítěz. Případ vyšetřovala policie, ale nakonec jej odložila.
Státní pokladna2,5 miliardy
Nový software pro hospodaření celé státní správy se chystá už pět let, příští rok startuje první část. Vybudování a provoz v prvních čtyřech letech má stát 2,5 miliardy korun. Zakázka byla několikrát zrušena, naposledy v únoru 2008 po stížnostech uchazečů, že má být systém postaven na programech firmy SAP. Soutěž nakonec vyhrálo loni v září konsorcium IBM, Hewlett-Packard, Logica a SAP. Podmínky si vyzvedlo 41 firem, ale kromě vítězného kvarteta se přihlásil jen jediný uchazeč, který byl vyřazen pro nesplnění kvalifikačních podmínek.
Správa fondů EU0,8 miliardy
Zakázku na počítačový systém, který pro unii sleduje čerpání jejích peněz v Česku, podepsal v roce 2001 tehdejší ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit (ČSSD). Stovky milionů až miliardu zinkasovala trikem firma S&T. Ta měla pro ministerstvo vybrat vhodný software a vybrala ten, na který měla sama jako jediná v zemi licenci. Software odebírala od jiné firmy, která patřila Josefu Tesaříkovi - členovi ČSSD a bratrovi současného olomouckého hejtmana. Ministerstvo v zakázce pokračovalo i přes kritiku NKÚ a ÚOHS. Až 85 % ceny mohla zaplatit EU, kvůli pochybám z toho ale sešlo.
Mýtné22 miliard
Jedna z nejspornějších zakázek státu. Vítězný Kapsch, který desetiletou zakázku za 22 miliard získal, nemusel s nikým nakonec ani soutěžit - tři jeho konkurenti totiž byli vyřazeni pro údajné nesplnění podmínek. Již dlouho dopředu se přitom hovořilo o tom, že je tendr šitý Kapschi na míru, někteří jeho konkurenti byli vyřazeni z formálních a malicherných důvodů.
Ministerstvo dopravy navíc několika dodatky změnilo rozsah vysoutěžené zakázky a současně Kapschi dalo bez soutěže několik dalších zakázek, navázaných na jeho mýtný systém.
0,9 miliardy
Blamáží skončil ambiciózní projekt pražské elektronické karty Opencard. Ten stál podle nového auditu už 888 milionů a kvůli plýtvání těžko někdy bude vydělávat. Zhruba třetina nákladů se rozplynula v poradenských či propagačních službách. Hlavní zakázku na vývoj a správu systému za více než 300 milionů získala firma Haguess, která do té doby měla obrat 20 milionů korun. Řada doprovodných zakázek byla dělena na co nejmenší, na něž se nemusí vypisovat soutěž. Zaměstnanci firmy, která měla na projekt dohlížet, dostávali podle LN 24 tisíc korun denně.
Wi-fi v Praze150 milionů
Už více než 150 milionů spolykal projekt Praha bezdrátová. Síť, která měla sloužit Pražanům k bezdrátovému připojení k internetu, dodnes fakticky nefunguje. Ukázalo se, že veřejná wi-fi síť porušuje pravidla EU o volné soutěži, což znemožnilo čerpání evropských fondů. Praha proto rozhodla, že síť využije k přístupu na stránky úřadů, jenže ani omezená síť příliš nefunguje a přenos dat je mnohonásobně pomalejší, než je zvykem. Síť, jejíž údržba stojí miliony ročně, tak není prakticky využívaná. Magistrát uvažuje, že projekt zastaví anebo prodá s velkou ztrátou.
