Caravaggio zemřel v červenci roku 1610 ve věku 39 let. Příčinou smrti mohlo být podle některých teorií náhlé propuknutí malárie, syfilis nebo vražda z rukou některého z jeho mnoha nepřátel, které si umělec nadělal během svého bouřlivého života.

Dlouhou dobu se věřilo, že Caravaggio zemřel po náhlém záchvatu na pláži v přístavním městě Porto Ercoleve. Badatelský tým Antonia Morettiho však podle pramenů dokládá, že Caravaggia převezli do tamější nemocnice, kde skonal až o několik dnů později.

Současné místo uložení ostatků Caravaggia není s jistotou známo. Malíř byl nejprve pochován na hřbitově ve městě San Sebastiano. Jeho kosti pak exhumovali v padesátých letech 20. století, kdy byl hřbitov zrušen a nahrazen městským parkem. Podle dokumentů i svědeckých výpovědí byly vykopané kosti převezeny do krypty na jiném hřbitově a právě v ní nyní Morettiho tým malířovy ostatky hledá.

"Podezřelých" koster je zatím devět

Mužské kostry, které vykazují známky stáří kolem 40 let a pochází přibližně z doby Caravaggiova života, chtějí podrobně prozkoumat v laboratoři. Podrobí je například radiokarbonové dataci a analýze DNA. Zatím tu takových skeletů našli devět.

"Musíme si počínat trochu jako detektivové," konstatoval Moretti.

Vodítkem je například vysoké množství olova a dalších kovů spojených s malováním a specifické poškození kostí. "Víme, že Caravaggia kopl do nohy kůň a toto zranění by mělo být na kosti dolní končetiny vidět," řekl antropolog Giorgio Gruppioni.

Součástí projektu je také výzkum DNA dnešních lidí, kteří žijí v dané oblasti a jmenují se Merisi, jak znělo malířovo skutečné příjmení, jež není příliš obvyklé.

Skeptici však tomuto projektu příliš nevěří, protože od umělcovy smrti uplynulo už mnoho času.

Caravaggio, vlastním jménem Michelangelo Merisi, byl italský malíř působící v Římě, Neapoli, na Maltě a Sicílii mezi lety 1593 až 1610. Je obvykle řazen mezi představitele barokního stylu, na jehož formování měl velký vliv. Jeho přínos spočíval ve větší realističnosti zobrazovaných mytologických a biblických postav, jejichž předobrazem byli prostí lidé jeho doby. Zároveň je považován za posledního velkého náboženského malíře v Itálii. Znám je i nezřízeným životem, mnoho času trávil návštěvami nevěstinců a hospod.