ODS rozdělil boj o Langra. Proti Nečasovi se postavili tři místopředsedové

Když v pondělí večer výkonná rada ODS jednala o možném vyškrtnutí Ivana Langra z olomoucké kandidátky, rozhodl se nový lídr strany Petr Nečas zasáhnout. Prohlásil, že bude-li širší vedení měnit listiny proti vůli jednotlivých regionů, což byl případ jak Langra, tak Pavla Béma, odstoupí z pozice volební jedničky ODS. Konec obou politiků navrhl odcházející šéf Mirek Topolánek.

"Protestoval jsem proti principu takových zásahů. Je to proti usnesení kongresu, který podobu kandidátek schválil a pravomoci na změny dal jen regionům. Nepodporoval jsem tím konkrétní jména," brání se Petr Nečas interpretaci některých regionů, jež tvrdí, že jde o jasný důkaz mocenské dohody mezi ním a Langrem.

Souboj dvou táborů

Nečasova snaha je ale tak trochu marná. Právě při hlasování o dalším osudu Langra se v ODS vytvořily dva oddělené tábory. Na jedné straně je Nečas se svými spojenci, kteří, jak s oblibou tvrdí řada členů ODS, nesou "absolutní zodpovědnost" za výsledek voleb. Na druhé straně pak stojí 15 členů širšího vedení, kteří veřejně zvedli ruku pro Langrovo odvolání. V první řadě tři místopředsedové - Petr Bendl, David Vodrážka a Petr Gandalovič.

Ti se svým hlasováním proti Langrovi a proti Nečasovu přání chtěli vymezit ze zbytku vedení, aby po volbách mohli říci, že oni nejsou ti, kteří nesou odpovědnost za případnou volební porážku. A také proto, aby si po případné volební porážce uchovali naději na to, že se udrží ve vedení ODS.

"Všichni ví, že tohle je součást mocenského boje uvnitř ODS. Měli by si ale uvědomit, že někteří z nich mají popularitu ještě nižší než ti, o kterých se hlasovalo," řekl v úterý HN Nečas.

Sami dotčení místopředsedové většinou nechtějí o výsledku výkonné rady mluvit, protože teď se prý musí strana soustředit na volby. "Respektuji výsledek demokratického hlasování, to je vše," odmítl podrobnější komentář bývalý středočeský hejtman Petr Bendl. Ostatní mluví podobně.

"Tohle nahrává Nečasovým rivalům. Budou moci říct, že Nečas neudělal pro vítězství vše a tím, že si ponechal Langra, převzal absolutní zodpovědnost. Může být předsedou, jen pokud uspěje ve volbách," sdělil HN pod podmínkou anonymity vysoce postavený člen ODS.

Rozhodnout volby

O tom, kdo definitivně převezme ODS po Topolánkovi, rozhodne až kongres. A jeho datum bude záležet na výsledku voleb. V případě, že by občanští demokraté květnové klání výrazně prohráli, proběhl by kongres pravděpodobně během června nebo července. Mimo jiné proto, aby šla ODS do říjnových komunálních a senátních voleb již s novým vedením.

Jestliže by konzervativci skončili jen těsně druzí, nebo dokonce vyhráli, Nečas s Langrem by zřejmě nikam nespěchali a dělali všechno pro to, aby se kongres konal až v řádném termínu, tedy někdy v listopadu nebo prosinci. Čas by využili k tomu, aby upevnili svou pozici.

Platí totiž, že Petr Nečas má křeslo předsedy strany jisté pouze tehdy, když se stane současně premiérem. Zároveň ale žádný z místopředsedů, kteří se vůči Nečasovi vymezili, není favoritem na post předsedy. Tím se může stát i kdokoliv z regionů. Stejně jako v roce 2002 Mirek Topolánek.