Skupina osmi předních německých ekonomických institutů ve čtvrtek zpochybnila dohodu zemí eurozóny o finanční pomoci Řecku. Podobná pomoc podle ústavů odporuje maastrichtské smlouvě a její realizace by se měla nechat na Mezinárodním měnovém fondu (MMF), který je v tom zkušený a věrohodný, uvedly instituty v pololetní zprávě pro německou vládu.

Instituty doporučují, aby pomoci řešil jen MMF, který lépe zvládá vymáhání dohodnutých podmínek a zastavování výplat pomoci při jejich nedodržování. "Pokud nemá být měnová unie dále poškozována, jsme toho názoru, že MMF má být tím, kdo bude odpovědný za dohled nad sjednanými podmínkami a za rozhodnutí o uvolňování dalších tranší (splátek pomoci)," uvedla zpráva.

Zpráva tak navazuje na středeční zprávu o tom, že německý ekonom Joachim Starbatty zřejmě napadne dohodu členů eurozóny u německého Ústavního soudu. Ministři financí eurozóny o víkendu dohodli podmínky úvěru pro Řecko v objemu 30 miliard eur s tím, že dalších až 15 miliard eur poskytne MMF. Stejně jako instituty tvrdí Starbatty, že dohoda je v přímém rozporu s maastrichtskými kritérii.

Hrozba: Podpor bude přibývat

Institutům se nelíbí ani představa prosazovaná předními evropskými činiteli, podle níž by EU vytvořila standardní mechanismus, z něhož by země v potížích mohly pravidelně čerpat finanční pomoc, protože něco takového by mohlo vést ke ztrátě důvěry v celou eurozónu. "Zvýší se pravděpodobnost, že finanční pomoc bude skutečně zapotřebí, a nezbytné reformy budou pokládány nebo zcela rušeny; vznikne tím nebezpečí, že bude potřeba stále větší počet takových podpor," uvedly instituty.

Názory předních institutů odrážejí všeobecnou skepsi Němců vůči pomoci zemi, která dlouhodobě porušovala rozpočtová pravidla EU.

Trhy jsou na německé "brblání" citlivé

Na finančních trzích se zprávy z Německa celkem rychle projevily. Srazily jak euro tak i rozdíl ve výnosu mezi řeckými a německými desetiletými dluhopisy. Úroková přirážka k desetiletým řeckým obligacím ve srovnání s německými dluhopisy ve čtvrtek opět vzrostla o více než čtvrt procentního bodu.

Ten se zprvu rozšířil na 4,35 procenta, aby později korigoval na 4,08 procenta. Země tak má i nadále potíže uklidnit investory, kteří vyhnali úroky desetiletých obligací o tři procentní body na 7,2 procenta. Důvodem pozdější korekce rozdílů výnosů bylo oznámení, že v pondělí přiletí do Atén kvůli jednání delegace složená ze zástupců MMF, Evropské unie a Evropské centrální banky (ECB) jednat o podrobnostech potenciální pomoci pro Řecko.

Na nový rekord 4,55 procenta vzrostla cena pětiletého pojištění řeckých dluhopisů. Obavy z potíží Řecka srazily rovněž kurz eura k dolaru o celé jedno procento na týdenní minimum 1,3520 USD.

Opětná nejistota ohledně právních komplikací kolem pomoci Řecku se tak opět promítá do obnovení růstu úroků z řeckých vládních dluhopisů , které v pondělí v reakci na dohodu eurozóny prudce klesly. Obavy na trhu rovněž vzbuzují zprávy, že až bude skutečně potřeba, peníze k dispozici nebudou.

„Na trhu jsou lidé, kteří jsou ochotni vsadit své vlastní peníze na to, že až budou potřeba ty pro Řecko, země je neobdrží,“ uvedl Toby Nangle z londýnské Baring Investments.

 

EU: Bankrot Řecka nebude

Evropští činitelé však i nadále zachovávají optimismus. Komisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn vyjádřil přesvědčení, že Německo v případě potřeby svou pokladnu otevře, a odmítl obavy o dlouhodobou solventnost Řecka. "K žádnému bankrotu nedojde," prohlásil komisař.

Člen výkonného výboru Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi označil víkendovou dohodu eurozóny za bod obratu v celé řecké krizi, přestože řecká aktiva se na trzích po pondělku začala vracet k nepříznivé situaci z minulého týdne.

"Dává to jasně najevo, že scénář vyhlášení platební neschopnosti a odchodu z eurozóny, s nímž si někteří aktéři na trhu a pozorovatelé hráli, byl prostě absurdní," řekl Bini Smaghi novinářům na návštěvě Japonska.

Řecký deficit na konci roku 2009 dosáhl 12,9 procenta HDP. Do konce května potřebuje Řecko získat na profinancování dluhu 11,6 miliardy. eur, do konce roku pak dalších 20 miliard.

"Podle dat Bloomberg Řecko čeká splátka 8,2 miliardy eur 20. dubna a následně 8,1 miliardy eur 19. května. A podle Petrose Christodoulou, který stojí v čele řecké agentury pro správu dluhu, do konce května po uskutečněné emisi další zdroje na trzích získat nepotřebuje," citoval server patria Online agenturu.

„Kdybych byl na místě řecké vlády, zaklepal bych rychle na dveře EU. Proč si půjčovat na trhu za více než 5 procent, které mám od EU a MMF,“ poznamenává londýnská ANZ Banking Group.