Vláda schválila Národní strategii finančního vzdělávání. Cílem dokumentu je vytvořit ucelený systém posilování finanční gramotnosti v ČR. "Dokument reflektuje potřebu specializované výuky v oblasti aktivní a odpovědné účasti na finančním trhu," řekl premiér Jan Fischer.

Dokument má dále vliv i na vzdělanost domácností, které jsou podle Fischera v nemalé míře zadluženy. Národní strategie má proto sloužit k prevenci proti zadlužení a znalostně připravit populaci na zajištění ve stáří. "Systém výuky se bude adaptovat s ohledem na to, jak se bude vyvíjet konstrukce a aplikace penzijního systému," uvedl Fischer.

Národní strategie má být základním dokumentem popisujícím přístup k problematice finančního vzdělávání v České republice. Důraz materiál klade na problematiku správy osobního a rodinného rozpočtu. "Národní strategie dále stanovuje tři prioritní oblasti, na které by se měly budoucí aktivity zaměřit. Těmi jsou aktivní a odpovědná účast na finančním trhu, prevence proti předlužení a zajištění na stáří," uvádí materiál.

Potřeba finančního vzdělávání se podle ministerstva financí v posledních letech stává důležitou součástí ochrany spotřebitele na finančním trhu. "Na trhu se neustále rozšiřuje nabídka produktů a služeb, pro občany se stávají snáze dostupnějšími, a přitom nákup některých z nich může dlouhodobě ovlivnit hospodaření jedince nebo celé domácnosti," uvedl již dříve mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Nová strategie vychází z původní Strategie finančního vzdělávání, připravené v roce 2007 a schválené ministerstvy financí a školství.

Materiál pro vládu připravilo ministerstvo financí ve spolupráci s ministerstvem školství a Českou národní bankou. Návrh prošel připomínkami také členů Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, a představuje tak podle MF shodu státní správy, zájmových sdružení na finančním trhu, spotřebitelských sdružení i vzdělávacích odborníků.

Jak se ukázalo v nedávném období, nedostatečná finanční gramotnost občanů byla také jedním ze spouštěcích mechanismů současné finanční krize (především v USA), upozorňuje v dokumentu ministerstvo.

Podle průzkumu z roku 2006, kterou si nechala zpracovat Česká bankovní asociace, preferovala v té době většina populace pasivní formu případného dalšího vzdělávání. Tři čtvrtiny měly zájem o čtení letáků, brožur a článků na internetu. Specializované kurzy či semináře by tehdy přivítala třetina dotázaných.

Zájem účastnit se organizovaného finančního vzdělávání deklarovalo 3/4 dospělé populace, a to v případě, že by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele.