Pokud chtějí akcionáři vybrat loňský zisk ze své firmy formou dividend, tak na toto rozhodnutí má většina z nich čas jen do konce června. Valná hromada totiž musí o případném rozdělení dividend rozhodnout do šesti měsíců od konce účetního období – a to u drtivé většiny tuzemských podniků končí koncem kalendářního roku.

K jasnému výkladu jak vyplácet dividendy ze zisku přitom paradoxně přispěl spor o výnos z podniku, který se pokusil vytunelovat gang ústeckého soudce Jiřího Berky.

Dividendy chtěli těsně před konkurzem

Prosperující Stavební podnik Ralsko, který ještě v roce 2001 hospodařil se ziskem, totiž skončil v prosinci 2002 v konkurzu jako oběť Berkova gangu. A těsně před prohlášením konkurzu akcionáři svolali mimořádnou valnou hromadu a rozhodli o tom, že si formou dividend rozdělí z téměř dvanáctimilionového zisku společnosti sedm milionů.

Mimochodem: podle nového konkursního správce Vladimíra Komedy (přišel do podniku poté, co Berkou jmenovaného Daniela Thonata zatkla policie) bylo chování vedení podniku těžko pochopitelné – proti uvalení konkursu totiž neprotestovalo a písemně se vzdalo i práva na odvolání se proti němu.

Jenže k vyplacení dividendy již kvůli konkurzu nedošlo – a tak se jeden z akcionářů podniku obrátil na soud. A po pěti letech sporů Nejvyšší soud koncem loňského roku definitivně potvrdil, že nárok na dividendu nemá.

Podle soudu je šestiměsíční lhůta nejen lhůtou pro schválení výsledků příslušného účetního období ale současně nejpozdější možnou lhůtou, ve které tyto výsledky poskytují reálný obraz účetnictví společnosti, na jehož základě je možno kvalifikovaně rozhodovat o rozdělení zisku.

Pozor na záruky pro věřitele

„Nedodržení těchto pravidel by podle Nejvyššího soudu bylo v rozporu s těmi pravidly obchodního zákoníku, jejichž účelem je udržení základního kapitálu společnosti a představuje záruku pro věřitele společnosti,“ upozorňuje Danica Šebestová z advokátní kanceláře Squire Sanders & Dempsey.

Soud tak podle Šebestové zasáhl do zvyklostí řady firem, které na řádné valné hromadě v šestiměsíční lhůtě po konci účetního období schválí účetní závěrku, ale rozhodnutí o výplatě dividend odloží na později. „Akcionáři často čekají, zda se firmě bude dařit i nadále a zisk si poté rozdělí až ke konci roku. Takovýto postup ale není podle Nejvyššího soudu možný,“ vysvětluje advokátka.

Vrať, pokud jsi nenabyl v dobré víře

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí upozornil ještě na jedno: Vlastníci společnosti, kteří si dividendy „po limitu“ vyplatili, by je měli vrátit.

Jediná výjimka, kdy dividendu vrátit nemusí, je, pokud ji přijali v dobré víře. „V pochybnostech se dobrá víra předpokládá,“ dodal Nejvyšší soud s pokazem na obchodní zákon.

„Navíc představenstvo, které rozhodlo o výplatě, odpovídá za škodu, která tím společnosti vznikne, a to i v případě, že výplatu schválila valná hromada,“ upozornila Šebestová s tím, že pokud firma bude prosperovat i nadále, mohou si akcionáři dividendy vyplatit o rok později v řádném termínu. "Ale opět jen na základě nové účetní závěrky," podotkla Šebestová.