I tak je ale český stát na příjmech z daní, které jsou náchylné k výkyvům hospodářství, závislý v průměru méně než ostatní evropské země. V celé evropské sedmadvacítce daňové příjmy tvoří 39,3 procenta HDP a v eurozóně 39,7 procenta HDP. K zemím nejméně závislým na daňových příjmech patří mimo jiné Slovensko, kde daně představují necelých 30 procent HDP. Méně je to jen v Rumunsku (28 procent) a Lotyšsku (28,9 procenta), nejvíce z celé EU naopak v Dánsku (48,2 procenta) a Švédsku (47,1 procenta).
V rámci unie podle Eurostatu platí, že nové členské státy a země střední a východní Evropy sází v posledních letech především na nižší daně, zatímco státy západní Evropy poměrně často přistupují ke zvyšování daní. Například v letošním roce daň z příjmu fyzických osob ve Velké Británii vzrostla o zhruba deset procentních bodů až na 50 procent. Stále to však není nejvíce v celé EU. Největším zdaněním jsou totiž zatíženi obyvatelé Švédska (56,4 procenta) a Belgie (53,7 procenta).
Česko patří k zemím, které v posledních letech zažily největší pokles, konkrétně z 32 procent v roce 2000 na 15 procent v letošním roce. Jedná se ovšem o daň ze superhrubé mzdy, ve skutečnosti je tak míra zdanění o něco vyšší, což ovšem Eurostat nezohledňuje. "Papírově" nižší daně než Češi, platí jen Bulhaři, kde daň z příjmu fyzických osob činí 10 procent.
Česká republika je rovněž jednou ze dvou zemí evropské sedmadvacítky, kde se v posledních 10 letech snížila daň z přidané hodnoty (DPH) - z 22 na 20 procent. Další zemí, kde se DPH snižovala, bylo Slovensko - z 23 na 19 procent. Všechny další země EU daň z přidané hodnoty buď zvyšovaly, nebo je nechaly na stejné úrovni. Největší DPH - celkem 25 procent - platí Dánové, Maďaři a Švédové.
Daň z příjmu fyzických osob
---------------------------
země | daň v roce 2000 (v procentech)
| daň v roce 2009 (v procentech)
| daň v roce 2010 (v procentech)
|
Belgie | 60,6 | 53,7 | 53,7 |
Bulharsko | 40,0 | 10,0 | 10,0 |
Česká republika | 32,0 | 15,0 | 15,0 |
Dánsko | 59,7 | 59,0 | 51,5 |
Německo | 53,8 | 47,5 | 47,5 |
Estonsko | 26,0 | 21,0 | 21,0 |
Irsko | 44,0 | 41,0 | 41,0 |
Řecko | 45,0 | 40,0 | 45,0 |
Španělsko | 48,0 | 43,0 | 43,0 |
Francie | 59,0 | 45,8 | 45,8 |
Itálie | 45,9 | 45,2 | 45,2 |
Kypr | 40,0 | 30,0 | 30,0 |
Lotyšsko | 25,0 | 23,0 | 26,0 |
Litva | 33,0 | 15,0 | 15,0 |
Lucembursko | 47,2 | 39,0 | 39,0 |
Maďarsko | 44,0 | 40,0 | 40,6 |
Malta | 35,0 | 35,0 | 35,0 |
Nizozemsko | 60,0 | 52,0 | 52,0 |
Rakousko | 50,0 | 50,0 | 50,0 |
Polsko | 40,0 | 32,0 | 32,0 |
Portugalsko | 40,0 | 42,0 | 42,0 |
Rumunsko | 40,0 | 16,0 | 16,0 |
Slovinsko | 50,0 | 41,0 | 41,0 |
Slovensko | 42,0 | 19,0 | 19,0 |
Finsko | 54,0 | 49,1 | 48,6 |
Švédsko | 51,5 | 56,4 | 56,4 |
Velká Británie | 40,0 | 40,0 | 50,0 |
EU 27 | 44,7 | 37,1 | 37,5 |
Eurozóna | 48,4 | 42,1 | 42,4 |
Zdroj: Eurostat