ODS, TOP 09 a Věci veřejné se totiž předběžně dohodly, že formálně nesníží státní podporu stavebnímu spoření, což by mohlo být protiústavní. Mají jiný plán. Okamžitě poté, co stát příští duben pošle podporu za letošek na účty stavebních spořitelen, ji obratem zdaní bezprecedentně vysokou daní – 50 procenty.

Premiér Petr Nečas již ve středu prozradil, že jeho koalice chce snížit schodek rozpočtu mimo jiné díky vyšším příjmům ze stavebního spoření, ale podrobnosti si nechal pro sebe. Budoucí ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro HN upřesnil, že stát sníží o polovinu podporu stavebnímu spoření právě padesátiprocentním zdaněním podpory, kterou vyplácí. "Povinnost odvést daň budou mít stavební spořitelny," řekl HN Kalousek.

Lidem zůstane na účtu pouze polovina dnešní státní podpory. U starých smluv, které lidé uzavřeli do konce roku 2003, tak klesne státní podpora ze 4500 na 2250 korun ročně a u nových smluv uzavřených od začátku roku 2004 klesne z 3000 na 1500 korun. Tímto manévrem ušetří budoucí vláda v rozpočtu již příští rok zhruba 6,6 miliardy korun, aniž by riskovala, že snížení státní podpory někdo úspěšně napadne u soudu.

Zavedení nové daně, která na rozdíl od státní podpory není součástí smlouvy o stavebním spoření, nepovažují za protiústavní ani právníci. "Samotná skutečnost, že nějaká státní podpora je zdaněná, protiústavní není. Existují k tomu i příklady. Když máte dotace, tak si je také musíte dát do příjmu a jsou vlastně zdaněné," vysvětluje ústavní právník z Právnické fakulty UK Marek Antoš.

Stavebním spořitelnám se chystaná klička vládní koalice nelíbí, protože tím utrpí jejich byznys. "Bude to znamenat konec překlenovacích úvěrů, na které spořitelnám bude chybět potřebná hotovost," říká tajemník Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Firmám daně neporostou

Rekordně vysoké zdanění státní podpory stavebního spoření je součástí úsporného balíčku, na kterém se ve čtvrtek definitivně dohodla Nečasova vládní koalice. Strany se například shodly, že příští rok neporostou daně z příjmu lidí ani firem.

Nejbohatším lidem s příjmem nad 142 tisíc měsíčně by měla vzrůst daň z příjmu až v roce 2012. Zároveň s dalšími kroky, jako je třeba snížení částky na platy veřejných zaměstnanců o 10 procent či desetiprocentní snížení běžných výdajů ministerstev, vláda příští rok ušetří 74 miliard korun. Stát tak bude příští rok hospodařit se schodkem 135 miliard korun. Škrty ve výdajích budou pokračovat i v dalších letech. "Dohodli jsme se, že do roku 2016 za předpokladu ekonomického růstu o jedno procento dosáhneme vyrovnaných veřejných financí," slibuje premiér Petr Nečas.