Není asi známějšího Čecha, který takovou "velkou výměnu špionů" na vlastní kůži zažil.

Nyní šestasedmdesátiletý Karel Köcher přešel v únoru 1986 v Berlíně známý most Gleinicker Brücke. Jedním směrem kráčel on s manželkou a s dalšími dvěma špiony. Opačným směrem potom mířil tehdejší sovětský disident Natan Ščaranskij. A za ním další, mezi nimi třeba i syn tenisty Jiřího Javorského Jaroslav.

Tolik zprávy, na kterých se archivní články ohledně "českého superšpiona" shodují. Zbytek, jak je u tajných služeb zvykem, bývá zpochybňován. Publicista Karel Pacner si stěžoval, že špionova činnost ve prospěch komunistického režimu bývá marginalizována. Pacnerovi se nelíbilo, že si Köchera pozval Jan Kraus do zábavného pořadu Uvolněte se prosím a Köcher z pořadu vyšel téměř jako hrdina. Pacner připomíná, že má Köcher na svědomí životy zhruba tuctu lidí, kteří v Rusku pracovali pro USA.

Mimo jiné proto, že sám Köcher připustil, že že v jeho minulosti jsou temná místa. Byl viněn z prozrazení informací o diplomatu a dvojitém agentu Ogorodnikovi, na kterého upozornil Moskvu. "Přemýšlel-li jsem kdy o nějaké vině, pak právě v případě Ogorodnikova," připustil Köcher v rozhovoru pro časopis Reflex.

Historici ale připomínají, že Köcher, bývalý agent první a druhé správy StB, jako jediný pronikl do americké zpravodajské služby CIA. Köcher (jeho krycím zpravodajským jménem bylo "Pedro") byl podle tajných služeb talent, schopný odborník.

Česká rozvědka odhadla, že se jedná o vzdělaného a nadaného člověka. Byl jazykově vybavený, odmaturoval na francouzském a i anglickém gymnáziu. Navíc měl přehled o dění v USA. Už v říjnu 1963 dokázal vypsat adresy svých amerických "známostí" na plných pět stran strojopisu. Do KSČ vstoupil už v roce 1958, brzy poté začal spolupracovat se zpravodajci.

V roce 1965 byl vyslán do Rakouska, působil i jako poradce stanice Svobodná Evropa, ještě ten samý rok byl vyslán do USA. Jeho manželka měla funkci kurýra, pracovala jako obchodnice s diamanty.

"Byl to asi nejvýznamnější špion v 70. a 80. letech, jakého tehdy StB v USA měla," soudí Radek Schovánek, badatel z ÚSTR.

 

 

Měl pověst brilantního sovětologa. Američané takové lidi potřebovali. Musel sice projít detektorem lži, ale zvládl to. Překládal rozhovory z češtiny a ruštiny, které CIA získala.

Jeho šéfové byli spokojení, stejně tak sovětská KGB, která s ním navázala bezprostřední spojení. Köcher nám oznámil jména tří nebo čtyř diplomatů v Latinské Americe, které už CIA zverbovala nebo je ke zverbování otipovala," citoval publicista Karel Pacner bývalého šéfa rezidentury KGB ve Washingtonu Olega Kalugina.

Počátkem 80. let se ale o něj začala zajímat FBI, v roce 1984 byl zadržen, později i odsouzen. Jeho špionská anabáze se skončila na berlínském mostě Gleinicker Brücke. Poté pokračoval v práci na ministerstvu vnitra, následně přestoupil do Prognostického ústavu, kde se potkával s budoucími zakladateli Občanského fóra. Z veřejného života se po roce 1990 stáhl, když vyšla najevo jeho minulost.

 

Kocher

AMBICIÓZNÍ. Česká StB neměla „svého“ agenta Karla Köchera příliš v lásce. Po návratu si prý pořád stěžoval a domáhal se nejrůznějších privilegií. FOTO: ČTK