Venkovské restaurace a hospody jsou v Česku až na pár výjimek místa, která bych doporučila nejvýš nejhoršímu nepříteli. Zatímco v sousedním Rakousku nebo Německu bývají podniky na dědině baštou lokálních surovin, domácí kuchyně a tradičních receptů, u nás v nich vládnou pytle a dózy s instantními hrůzami, ze kterých se míchají vývary, omáčky i polévky. V zapadlých vesnicích, kolem nichž se pasou stáda krav nebo ovcí a koz, dostanete téměř s jistotou flákotu z třicet kilometrů vzdáleného velkoobchodu.

A vypadá to, že tahle celostátní gastronomická fraška hned tak neskončí. Zatímco v tuzemských městech už rozumné jídlo najdete, na venkově je pořád jednoznačně bezpečnější uvařit si sám.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se