Útoky na slovenské Romy

20. srpna 2000 - Tři muži vtrhli do domu romské rodiny v Žilině a její členy zbili pálkami. Matka osmi dětí následkům zranění podlehla. Pachatelé šli do vězení na 3 až 7 let.

27. dubna 2001 - Zemřel Rom, kterého v Bratislavě pobodala skupina mladíků.

6. července 2001 - Na následky brutálního bití přímo na policejní stanici ve městě Revůca zemřel 51letý Rom. Čtyři z policistů byli později odsouzení ke 4 až 8,5 letům vězení.

29. července 2001 - U benzínky v Bratislavě napadlo pět neonacistů holemi dva Romy, jeden z nich skončil v nemocnici.

14. září 2002
- S krvácením do mozku a dvěma bodnými ranami skončila v nemocnici 24letá žena, kterou napadlo několik skinheadů v Popradu.

9. září 2006 - Tři opilí muži v kuklách vpadli do domu rodiny v Seredi a zranili 57letého muže a šestileté děvčátko.

29. května 2007 - Maskovaní útočníci brzy ráno napadli v Záhorské Vsi romskou rodinu, jejíž členové museli být ošetřeni v nemocnici.

21. března 2009
- Košičtí policisté zadrželi šestici romských chlapců ve věku od deseti do 16 roků poté, co údajně okradli a zranili starší ženu. Na stanici je pod hrozbou fyzických trestů nutili se vzájemně fackovat, líbat a vysvléknout donaha. Scény ponižování si nahrávali na mobilní telefon. Devět policistů bylo v souvislosti s tímto činem od policie propuštěno.

zdroj: ČTK

Kolem identity obětí útoku střelce v Bratislavě slovenští policisté i politici po celý den našlapovali velmi opatrně. Říci hned a otevřeně, že šlo o romskou rodinu, by totiž znamenalo odpálit dlouho tikající sociální a politickou bombu. Podle svědků byla obětí šíleného střelce romská rodina, která na sousedy nedělala ten nejlepší dojem.

Problém romské menšiny na Slovensku se dotýká každé vládní garnitury a zároveň se ho politici i obyčejní lidé snaží zamést pod koberec, neboť návod na jeho řešení zatím nikdo neobjevil.

Půl milionu Romů

Při sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo v roce 2001 devadesát tisíc lidí, neoficiálně ale na pětimilionovém Slovensku žije na půl milionu Romů, převážně v chudých osadách bez vody a elektřiny na středním a východním Slovensku.

Většina z nich je dlouhodobě nezaměstnaná, řada je závislá na lichvářích. Okolí z nich má strach, v Michalovcích a v Ostrovanech už vyrostly dvě betonové zdi, oddělující romské části obcí od neromských.

V roce 2004 se tehdejší pravicová vláda premiéra Mikuláše Dzurindy pokusila omezit závislost Romů na sociálních dávkách jejich výrazným omezením. Výsledkem bylo vyrabování několika obchodů a vážné střety mezi policií a stovkami Romů v Trebišově.

Recept? Vzdělání a boj proti lichvářům

Každá slovenská vláda má zvláštního zmocněnce pro otázku romské problematiky.

Ten současný, Ludovít Galbavý, před časem v rozhovoru pro HN naznačil, že řešením je postupně pomocí romských samospráv a evropských fondů vymanit z dlouhodobé závislosti na sociální pomoci a na lichvářích a hlavně mladou generaci donutit chodit do školy a zvýšit tak šance na jejich uplatnění na pracovním trhu.

"Pokud nevymýtíme bídu v osadách, nebude se mít lépe ani majoritní obyvatelstvo," řekl Galbavý.

Podle něho však nejde o rychlé řešení, ale o postupné kroky, v nichž je zahrnuto vzdělávání, pomoc s lepším bydlením a při získání zaměstnání.

Nejen Slovensko

Na Slovensku, podobně jako v sousedním Maďarsku, panuje u většinové populace těžko skrývané pohrdání vůči romské menšině. Zároveň se ale problém romské menšiny veřejně málo diskutuje a nenavrhují se řešení.

"Občané pociťují jen některé negativní jevy, ale pozitivní příklady se neukazují. Většinová populace romskou menšinou pohrdá," řekl Galbavý.

V Maďarsku v uplynulých třech letech zabili zatím neznámí pachatelé při nočních útocích zápalnými lahvemi a pistolemi nejméně pět Romů v různých osadách.

Také tam Romové tvoří výraznou menšinu, oficiálně jen dvě procenta, neoficiálně kolem deseti procent. A jejich podíl díky vysoké porodnosti podobně jako na Slovensku roste.