„Spolkový dopravní plán neobsahuje žádná opatření pro výstavbu na Labi mezi německo-českou hranicí," sdělil Hans Bärthel, ředitel odboru plánování Ředitelství vodní a lodní dopravy Magdeburg.
Německo má pouze údržbové plány na úpravu dna, které mají zajistit minimální ponor lodí 140 centimetrů po 345 dní v roce, podle ředitelství navíc s „omezeními v některých úsecích". „Těch 140 centimetrů je pro nás bod zlomu. Hranice ekonomické výhodnosti," popisuje ředitel rejdařské společnosti ČSPL Milan Raba.
Minimum za pět miliard
Zatímco má Německo po povodních z roku 2002 zastaveny stavební plány a může s omezeními garantovat rejdařům hranici výnosnosti, Česko plánuje stavbu jezu za 5 miliard. Zásadní výhodu má pro rejdaře jen jednu: Bude jim garantovat stejných 140 centimetrů, tedy hranici ekonomické výnosnosti po dobu 345 dní v roce. Jde o takzvanou střední variantu ze tří navržených. Přiklání se k ní Ředitelství vodních cest.
Oproti současnému stavu na Labi půjde mimochodem o zlepšení v hodnotě zhruba 40 centimetrů. „Pak taková stavba nemá smysl," říká bývalý náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.
Navíc podle Labe do Německa vede opravený železniční koridor, který má volnou kapacitu. Ještě před vypuknutím hospodářské krize, v roce 2007, to bylo podle údajů Správy železniční a dopravní cesty volných 20 milionů tun ročně. A zboží z vody by se klidně na železnici vešlo. Plánovaný cíl lodní přepravy po stavbě jezu u Děčína jsou totiž 3 až 4 miliony tun zboží.
Přesto ministr lodní dopravu otevřeně podporuje. „Diskuse není o tom, jestli jez máme postavit nebo ne. Pojďme se bavit o tom, jaké kroky je nyní nutné učinit k tomu, abychom jednou stavěli," řekl Bárta při své nedávné návštěvě oblasti. Podle Ředitelství vodních cest bude možné jez stavět už v roce 2013, podle Bárty to může být s ohledem na vývoj hospodářské krize později. "Jde o zcela minimalistické řešení, které je ještě schopné potřebné plavební parametry naplnit," říká Václav Straka, mluvčí Ředitelství vodních cest.
Neopakovatelná šance
Nyní dokumenty ke stavbě jezu zkoumá Ministerstvo životního prostředí. Poprvé po dvaceti letech se dá očekávat, že díky "méně zelenému" přesvědčení nového šéfa resortu Pavla Drobila plány projdou.
Doposud stálo český stát plánování jezů 360 milionů korun. Většinu peněz si vyžádalo právě řešení problémů s ochranou přírody.
I přes poměrně malý efekt jezů jejich stavbu rejdaři vítají. "Pro nás je dobré jakékoliv zlepšení oproti současnému stavu," říká Milan Raba z ČSPL. Pro lodní dopravce je totiž podnikání v Česku velmi riskantní byznys. U Děčína totiž v létě doprava kvůli nízké hladině řeky zcela ustává a dopravci se dostávají do ekonomických problémů. Proto také stát žalují, Česko neplní evropské ani tuzemské sliby, které ohledně vodní dopravy dalo.
Stavba jezu bude také ekologickou zátěží. Má totiž stát v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a pro její stavbu bude potřeba výjimka ze zákona o ochraně přírody. Stavbu mají proto kvůli zmírnění dopadů provázet výsadby lužních lesů či stavby vodních přechodů pro migraci ryb.
