Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský přiznává, že nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod včetně použití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky, ačkoliv je jejich použití v parku zakázáno a neměl k tomu udělenou výjimku. Píše to ve stanovisku zaslaném ČTK.

Ráno přitom řekl, že bude pátrat po viníkovi, pak odvolal vedoucího oddělení státní správy, který použití biocidů nepovolil.

"I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky. Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku díky přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů," píše Stráský.

Ministr počká na rozhodnutí ČIŽP

Použití pesticidů v národním parku Šumava, jehož nezákonnost  řeidtel potvrdil, začala vyšetřovat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Bez výsledku jejího šetření zatím ministr životního protředí Tomáš Chalupa (ODS) nechce dělat žádná rozhodnutí.

„Zajímá mě zejména, jak to bylo s povolením nebo nepovolením použití těchto látek, a dále, zda bylo postupováno v souladu s mým dřívějším stanoviskem. To se týká hlavně lokalizace pesticidů,“ řekl HN Chalupa. V jeho stanovisku je výslovně uvedeno zejména to, že pesticidy nesmějí být v prvních zónách a nesmějí být poblíž vodních ploch a toků. Výsledky šetření má inspekce zveřejnit příští týden.

Mnohem kritičtější k počínání Jana Stráského je exministr životního prostředí Bedřich Moldan. „Jsem přesvědčen, že takovéto látky se mají obecně používat velmi s mírou. Rozhodně ne v národním parku a už vůbec ne v zónách, které jsou určeny k tomu, aby se v nich postupně uplatnily přírodní procesy, tedy v zónách bezzásahových,“ řekl HN Moldán.

Moldan: Úředník nemůže porušit zákon

Kriticky hodnotí i fakt, že Stráský podle všeho postupoval v rozporu se zákonem. „Jestli vysoký úředník státní správy porušuje zákon, je to zcela bezprecedentní a nemělo by to být tolerováno,“ dodává.

Jak by postupoval, kdyby byl na postu ministra životního prostředí, však Moldán neřekl.

Jednání Stráského odsoudila Strana zelených. "Je to zřejmý důkaz arogance a nekompetence v jednání samotného ředitele, který obhajuje vědomé porušení zákona a umísťování chemických prostředků bez povolení a doufá, že pod nátlakem zahájených chemických opatření budou povolení dodatečně vydána,” komentuje jednání ředitele NP předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Stráský prý vydal pokyn, aby biocidy na lapáky byly použity v nezbytně nutné míře a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky dosud nebylo ukončeno.

K dnešnímu dni je podle Stráského tvrzení v rezervaci instalováno celkem 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž zhruba pětina byla ošetřena biocidy.

Ekologové bijí na poplach

"Je pravda, že používaný insekticid - vaztak - není selektivní a proto je možné, že se jím může zahubit i jiný hmyz. Nicméně k tomu zpravidla nedochází, a to proto, že lapáky jsou navnazeny feromonovými odparníky, které jsou selektivně atraktivní pouze pro lýkožrouta smrkového. Jiné druhy hmyzu nejsou těmito feromony na lapáky lákány," tvrdí Stráský.

Ekologové bijí ale na poplach, že s lýkožrouty zahynou tisíce vzácných živočišných druhů. I to mělo prokázat či vyvrátit správní řízení na jehož výsledky ředitel parku nečekal.

Situaci, na kterou ve čtvrtek upozornilo Hnutí Duha, na místě zkoumá Česká inspekce životního prostředí. K výsledku by se měla dobrat do 30 dnů od podání podnětu. Parku hrozí sankce do milionu korun.