Ostrovní stát Kypr bude zřejmě potřebovat zahraniční finanční pomoc, aby se vyrovnal s následky výbuchu muničního skladu z minulého týdne.
Informaci přinesla agentura Reuters s odkazem na guvernéra tamní centrální banky a zároveň člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Athanasiose Orphanidese.
,,Po zvážení všech faktů, nepříznivého mezinárodního prostředí, obtíží při žádostech o zahraniční půjčky a dalších ekonomických dopadech po nedávných událostech se domnívám, že ekonomika je ve stavu nouze srovnatelným s rokem 1974," napsal v dopise kyperskému prezidentovi guvernér Orphanides.
Tehdy turecká armáda obsadila východní část ostrova.
,,Abychom se vyhli nejhoršímu, včetně vstupu do záchranného mechanismu, který by ve svém důsledku ovlivnil i celou naší ekonomiku, musíme co nejdříve přimout tvrdá úsporná opatření," dodal guvernér.
Ostrov ochromilo poničení elektrárny
Na kyperské námořní základně Evangelos Florakis explodovaly v pondělí 11. července dva kontejnery s municí. Výbuch, při kterém zahynulo 12 osob, následoval poté, co sklad výbušnin zachvátil požár. Exploze způsobila rozsáhlé škody, vyřadila z provozu i největší elektrárnu v zemi Vassilikos.
Kvůli poničení elektrárny je stále bez proudu zhruba polovina ostrovu. Podle časopisu The Financial Mirrors budou negativní dopady výbuchu na kyperskou ekonomiku dosáhly už na 1 miliardu eur.
Současné problémy se vůbec nehodí tamnímu prezidentovi Demetrisu Christofiasovi, kterému mezi občany země klesá popularita kvůli řešení sociálních otázek, ekonomické, ale i politické krize
Kyperská vláda se totiž otřásá, v úterý rezignoval na funkci ministra financí Charilaos Stavrakis.
Kypr ohrožuje Řecko
Kyperské ekonomice se v poslední době nevedlo dobře. Ohrožují ji obavy z úzkého napojení na Řecko. Kyperský bankovní sektor drží mnoho závazků řeckých firem i domácností, což by mohlo ohrozit zdraví celé ekonomiky.
Situace je o to vážnější, že tento relativně malý ostrov má silně rozvinutý bankovní sektor. Toho už si na konci května všimla například agentura Fitch, která mu snížila na konci května rating na známku AA-, což jen zvýšilo nedůvěru investorů v tuto zemi.
Kypr je podle tvorby hrubého domácího produktu vůbec nejmenším členem eurozóny. HDP země závislé na turistickém ruchu v minulém roce činil 17,4 miliardy euro. Podle dřívějších odhadů by záchrana této země stála eurozónu "jen" 2 miliardy eur.
Růst HDP Kypru pro tento rok byl odhadován na 1,5 procenta, po výbuchu by ale podle nejnovějších prognóz měl stagnovat.
Problémy Kypru se projevují i na dluhopisovém trhu. Výnosy u desetiletých dluhopisů země vydaných v loňském únoru se ve středu zvýšily na 8,9 procenta z 8,6 procenta v minulém týdnu. Na konci května tyto výnosy činily 6,2 procenta.
