Protesty, které se svolávají obvykle prostřednictvím sociálních sítí Twitter a Facebook, se konají už devět týdnů každou středu, přestože jsou oficiálně zakázány. Účastníci se scházejí na dohodnutém místě bez transparentů a pouze tiše stojí nebo koordinovaně tleskají.
Autoritářský prezident Lukašenko, který je u moci od roku 1994, označil tyto protesty za součást spiknutí s cílem svrhnout jeho vládu. Policie pravidelně podobná shromáždění rozhání a jejich účastníky zatýká. Stovky lidí, kteří byli zadrženi při předchozích demonstracích, dostaly pokuty nebo byly na několik dní uvězněny.
Země v krizi
Bělorusko prožívá vážnou finanční krizi, jeho rubl v květnu devalvoval o 36 procent. V důsledku toho výrazně stouply spotřebitelské ceny, které ukrajují velkou část z rozpočtu běloruských domácností. K protestům se proto připojují stále další lidé.
V novele zákona, kterou vláda chystá, se uvádí, že "masová přítomnost lidí na veřejných místech, která byla předem dohodnuta... která má vést k pořádání předem dohodnutých akcí, nebo k nečinnosti... kde se vyjadřují politické názory nebo se protestuje, je považována za demonstraci a vyžaduje oficiální schválení".
Podle analytiků protesty, k nimž se připojují hlavně mladí lidé ve velkých městech, neznamenají přímé ohrožení Lukašenkovy vlády. Nicméně dlouhotrvající ekonomická krize může vést k tomu, že prezident ztratí podporu lidí, kteří se dosud spokojili s omezenými svobodami, dokud stát udržoval velkorysý sociální systém a dotoval většinu cen.
Krizi podle ekonomů vyvolalo hlavně prudké zvýšení vládních výdajů na loňské prosincové prezidentské volby, v nichž si Lukašenko již po čtvrté zajistil další mandát.
