Někdejší buřiči končívají jako císařští dvorní radové. Tento úsudek se nutně dral na mysl při pohledu na hlavu katolické církve, kterak v Bundestagu tiskne pravici Winfriedu Kretschmannovi. Zjevem se ten chlapík nijak neliší od zbytku politického establishmentu. Proč stojí za řeč? Na jaře se stal prvním předsedou vlády v některé ze spolkových zemí za Zelené.

Politici někdejší strany poskládané z ochránců životního prostředí a pacifistů už nesedávají v parlamentních lavicích v teniskách a osobně pletených svetrech. A jejich veterán Joschka Fischer, ještě když byl ministrem zahraničí, každé ráno běhával, ne aby předvedl svéráz, ale aby jakž takž udržel v mezích svou tělesnou váhu.

Papežské požehnání německým Zeleným nebylo jen protokolárním gestem. Protože tak, jak se zelení politici svým zjevem přiblížili obecnému vkusu, tak se naopak součástí obecného vkusu staly nápady a myšlenky, které Zelení přinesli do politiky. O ohledech k životnímu prostředí ve svém berlínském projevu ostatně mluvil i Benedikt XVI.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se