Tato slavná fráze z Juvenalovy šesté satiry bývá často mylně připisována Platonovi. Ten byl ve skutečnosti optimističtější. Sokratův protějšek Glaukon v Republice tvrdí: "Bylo by absurdní, kdyby strážce potřeboval hlídače."

V době, kdy se Forum 2000 zabývá tématem "Demokracie a vláda zákona" a Evropa se potýká s vlastní budoucností, bychom se možná měli touto prastarou otázkou znovu začít zaobírat. Co přesně máme na mysli pod pojmem "vláda zákona"?

Více než 20 let po pádu komunismu by bezpochyby nikdo ve východní Evropě nepřijal striktně formální definici, že společnost žije pod vládou zákona, pokud jsou všichni její členové ve stejné míře podřízeni zavedeným a jasným pravidlům a regulacím. Podle takové definice by se totiž na popravě Milady Horákové nedalo najít nic špatného. Proto musíme mít nějaký vyšší koncept toho, co rozlišuje legitimní zákon od nelegitimního. Někteří lidé nacházejí zdroj legitimity v tom, co americké Prohlášení nezávislosti nazývá "nezcizitelnými právy", jimiž lidi "obdařil jejich stvořitel". V dnešním sekulárním světě je naopak právní legitimita častěji založena na "souhlasu těch, jimž se vládne". Jak stojí ve Všeobecné deklaraci lidských práv: "Základem vládní moci budiž vůle lidu."

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se