Česko a Slovensko má talent

Čím to je, že centrum euroskepse leží na území bývalé česko-slovenské federace? Češi jako poslední schvalovali Lisabonskou smlouvu (prošla až s Klausovou výjimkou), Slováci se zatvářili, že by s klidem rozvalili euroval. Jistě, na první pohled nejsme zas tak výjimeční. Bylo tady francouzské a nizozemské ne euroústavě, irské ne smlouvě z Nice, dánské ne Maastrichtu. Jenže to všechno byla referenda. Na Slovensku a v Česku se do cesty europroudu postavily ústavní instituce: v Praze prezident, v Bratislavě parlament. Což je detail jen zdánlivě. Ústavní instituce máme mimo jiné proto, aby zafungovaly tam, kde veřejný zájem přesahuje individuální horizont. Aby dokázaly vidět za něj, zahlédnout kontext. Což se na Slovensku a v Česku neděje.

Naše země se chovají, jako by jim byl kontext evropské integrace ukradený. Česko-slovenským principem není soudržnost, ale jakési zbojnictví. Máme na to talent. Sulík jako Jánošík, Klaus jako Rumcajs. Z evropské integrace si bereme jen to, co se nám hodí. Schengen a volný pohyb osob? Fajn! Pryč se zločinnou železnou oponou! Volný pohyb kapitálu, volný pohyb pracovních sil? Jasně! Jak vůbec Němce a Rakušany mohlo napadnout uplatňovat proti nám nějaké přechodné období? Když ale jde o závazky, mluvíme jinak. Chcete nám brát suverenitu! (Česko). Naši důchodci nebudou doplácet na jiné! (Slovensko).