Někdy je člověku přisouzeno stát se vší v kožichu. A nebo si tu roli zvolí sám. Jako po listopadu '89 Karel Kryl, veden přesvědčením, že kožich zapáchá, ačkoliv ti, kteří ho nosí, smrad necítí.
Právě vydaná kniha politických komentářů ze tří let po "sametové revoluci" nazvaná Země Lhostejnost představuje jejího autora Karla Kryla jako nenapravitelného kverulanta.
Močůvka na stráni
Osobu svou umanutostí skoro příbuznou Jakubu Demlovi, exkomunikovanému z církevních i společenských kruhů mimo jiné za kritiku Masaryka, či osobu podobnou Thomasu Bernhardovi, považovanému v domovském Rakousku za toho, jenž "kálí do vlastního hnízda".
"Nejsladší jsou asi záchody české aristokracie a katolických prelátů," napsal ve svém Zapomenutém světle sžíravý Jakub Deml, jehož knihy před válkou vkládal do rotačky i Krylův děd - po Únoru pak rodinnou tiskárnu nastupující komunisté zabavili a zničili. A Kryl zase vidí, jak "v protější stráni prosakuje močůvka na povrch bělostné nádhery".
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
