Příští týden bude Česko už po čtvrté volit krajská zastupitelstva, vlády jednotlivých krajů. Má to smysl? Jsou kraje v Česku užitečné?

Kraje byly na českém a moravském území vymezeny už ve středověku a dnes jim podle průzkumů veřejného mínění lidé věří mnohem více než Sněmovně, Senátu nebo vládě. Opravdu ale kraje a stovky jejich úředníků potřebujeme?

Není jejich obliba dána spíše tím, že hejtmany není moc vidět a nikdo vlastně pořádně neví, co spolu se svými podřízenými dělají? (S výjimkou Středočeského kraje, kde činnost exhejtmana Davida Ratha začne brzy zkoumat soud).

Několikrát v historii, naposledy po pádu komunistického režimu, byly krajské úřady zrušeny jako zbytečnost. První porevoluční Ústava s nimi ale počítala a v roce 2000 nakonec opět vznikly. S argumentem, aby měli úředníci blíž k problémům lidí.

Ale dostaly k tomu kraje dost pravomocí? Hejtmanství se svými zastupiteli/politiky a úředníky krajského úřadu zřizují střední školy spolurozhodují o stavbách silnic a hlavně o obrovských dotacích. Je otázkou, jestli by to nezvládly, jako předtím, jiné úřady.

Ministerstvo financí neoficiálně vyčíslilo výdaje na dosavadní provoz krajů na téměř deset miliard korun. Třetina z této částky jde na platy. Krajské úřady dohromady zaměstnávají téměř osm tisíc lidí.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se