Některá témata se vytahují do veřejného prostoru jen jednou za několik let. V mezičase jsme si zvykli tvářit se, že neexistují, nikoho nezajímají, a my můžeme předstírat, že nás fascinují podstatnější otázky naší roztomilé české existence. Uplynulá prezidentská kampaň názorně demonstrovala, že tyto spící autentické kořeny české identity neshnily, ale vesele bují dál, což ve svém komentáři výstižně ilustrovali politologové Vráblíková a Císař – tedy zvláště onen klíčový fakt, že se české elity rozhodly zcela ignorovat temné stránky českého nacionalismu. Jelikož zrovna není před volbami, bude užitečné se na tyto zrůdnosti českého diskurzu podívat znovu.

Vrtání se v bolístkách české historie použil jako jeden z pilířů své politiky dosluhující prezident Klaus. S tématem sudetských Němců neváhal prohrát své poslední volby v roce 2002. Co se zdálo před jedenácti lety k smíchu, se i díky jeho aktivnímu zápalu stalo jedním z klíčových témat voleb nedávných. Zatímco země na západ od nás řeší své budoucí směřování, Češi, podobně jako další východní země, se rozhodli pitvat svou desítky let starou minulost, což je obvyklý syndrom zemí bez budoucnosti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se