Základní školy, které by měly se zavedením druhého cizího jazyka problémy, by mohly mít výjimku. Na jednání sněmovního školského výboru to řekl ministr školství Petr Fiala s tím, že by se ale jednalo jen o velmi mimořádné případy.

Fiala musel povinné zavedení druhého cizího jazyka nejpozději od osmé třídy obhajovat před poslanci, mezi nejčastější výtky patřilo, že školy ani slabší žáci tuto novinku od září nezvládnou. Podle Fialy už ale 90 procent škol druhý cizí jazyk nabízí.

"V odůvodněných případech jej mohou nezavádět," uvedl Fiala. Hodinovou dotaci pak mohou školy využít na prohloubení znalosti prvního cizího jazyka. Tím je u naprosté většiny žáků angličtina. Podle Fialy by případné výjimky záležely na dohodě s ředitelem školy. Každá škola, kde to jen trochu půjde, ale druhý cizí jazyk bude muset nabízet.

Část poslanců však varovala, že žáci nyní často nezvládají ani jeden cizí jazyk u maturity, dva jazyky by prý mohl být zejména pro slabší děti problém.

Podle poslankyně Marty Semelové (KSČM) by navíc ředitelé museli překopat celý rozvrh, protože takzvané disponibilní hodiny, v rámci nichž se má druhý cizí jazyk vyučovat, už mají přerozdělené například na podporu výuky češtiny, matematiky nebo prvního jazyka.

Fiala však trvá na tom, že už nyní více než 90 procent škol druhý cizí jazyk nabízí v rámci volitelných předmětů, asi 80 procent škol pak druhý cizí jazyk vyučuje. Vítězí tam němčina, po ní následuje ruština a francouzština.

"Zkuste jet do Francie a mluvit tam anglicky nebo německy," argumentovala proti druhému cizímu jazyku také místopředsedkyně LIDEM Dagmar Navrátilová, podle níž by se mělo zvážit, zda stávající výuka jednoho jazyka není dostačující a jestli je potřeba držet se striktně evropských doporučení ohledně co největší jazykové vybavenosti občanů EU.

Ministr tvrdí, že zaměstnavatelé mají znalost angličtiny za samozřejmost, druhý jazyk pak mladým lidem pomůže uspět na trhu práce. Podle Fialy je druhý cizí jazyk povinný na základních školách v 18 zemích EU.