Rok 2014 si zaslouží větší pozornost, co se týká postojů České republiky k Evropské unii. Za prvé lze očekávat citelný obrat nejvyšších politických míst vůči evropské integraci ve smyslu pozitivnějšího postoje. V jeho rámci bychom měli opět oživit diskusi o naplnění jedné z nejpodstatnějších členských povinností v unii - totiž členství v eurozóně (ne že bychom tam měli vstupovat zítra, ale minimálně bychom měli učinit nejen odborné, ale i politické vyhodnocení toho, kam se eurozóna za uplynulé čtyři roky posunula a jak tato změna ovlivnila tuzemský ekonomický vývoj).

Český postoj vůči unii by měl doprovázet i větší úsilí o hlubší a intenzivnější kooperaci a koordinaci hospodářských politik, fiskálních pojistek a tvorby bankovní unie. Političtí představitelé by se pak měli zaměřit spíše na obohacování celoevropského diskusního hlavního proudu než na vytváření specifických projevů národní tvořivosti. Celý tento proces by na rozdíl od minulosti neměla doprovázet bagatelizace, až dehonestace našeho členství v unii. Zatím stále platí, že přínosy a výhody považujeme za samozřejmé a určitým nákladům, požadavkům i ústupkům se občas velmi nemotorně bráníme.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se