Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek oznámil jednostranné zastavení palby na východě země, které má umožnit rebelům složit zbraně. Příměří potrvá týden. Jeden z vůdců proruských povstalců v první reakci odmítl složit zbraně bez stažení ukrajinských vládních sil. 

Příměří vyhlášené ukrajinským prezidentem připomíná podle Kremlu spíše ultimátum dané povstalcům. Chybí prý nabídka k rozhovorům. Podle agentury ITAR-TASS to sdělila tisková služba prezidenta Vladimira Putina.

Agentura rovněž informovala o údajném ostřelování ruského pohraničního stanoviště z ukrajinské strany. Ruské ministerstvo zahraničí to označilo za provokaci a žádá od Kyjeva vysvětlení.

Ukrajinská média v pátek zveřejnila mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pro separatistický východ Ukrajiny. Podle nich Porošenko žádá odzbrojení povstalců a slibuje jim svobodný odchod ze země. Informovala o tom agentura AFP. 

Ukrajinští novináři již publikovali podobu čtrnáctibodového plánu, kterou prezident předložil úřadům v separatistické Doněcké a Luhanské oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda bude možná oficiální verze plánu ještě o jeden či dva body širší.

Šéfredaktor listu Novosti Donbassa umístil ofotografovaný plán na své stránce na Facebooku. Kromě požadavku na odzbrojení a záruky pro ruské a ukrajinské ozbrojence k opuštění země dokument slibuje amnestii těm, kdo složili zbraně a nedopustili se těžkých zločinů, a decentralizaci moci a ochranu ruského jazyka prostřednictvím dodatku k ústavě.

Plán rovněž předpokládá vytvoření desetikilometrové nárazníkové zóny na ukrajinsko-ruské státní hranici a osvobození rukojmích a administrativních budov v Doněcké a Luhanské oblasti držených separatisty. Plán počítá s uspořádáním předčasných místních a parlamentních voleb a slibuje vytvoření nových pracovních míst v regionu.

Oficiální oznámení prezidentova mírového plánu se ale zatím oddaluje kvůli nejistotě panující v novém vedení země, napsala DPA. Valerij Čalyj z prezidentovy administrativy se zmínil o "komplikovaných diskusích". Mnozí lidé v Porošenkově okolí by prý raději pokračovali ve vojenském tažení na východě Ukrajiny, aby se země separatistů definitivně zbavila.

O tom, že Porošenko "již brzy" podepíše zastavení palby, v pátek na internetu informovalo ministerstvo vnitra. "Jak prezident řekl, již brzy podepíše rozkaz k dočasnému příměří. Udělá to, aby teroristé (proruští separatisté) mohli složit zbraně. Ti kteří tak neučiní, budou zlikvidováni," sděluje zpráva na ministerském webu.

Porošenko již ve středu oznámil, že armáda během několika příštích dní dočasně přeruší palbu na východě Ukrajiny, aby umožnila proruským povstalcům složit zbraně či opustit zemi. Vzbouřenci ale Porošenkův plán zpochybňují a žádají, aby ho provázelo stažení armády.

Ukrajinská armáda obnovila kontrolu nad hranicí s Ruskem a dokáže nyní bránit pronikání vojenského materiálu na podporu proruských separatistů. Prohlásil to v pátek podle agentury Reuters ukrajinský ministr obrany Mychajlo Koval. Porošenko již dříve prohlásil, že plné obnovení kontroly hranic s Ruskem je předpokladem pro realizaci mírového plánu. 

Kremelský poradce Jurij Ušakov zároveň popřel tvrzení šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena, že Rusko přesunulo k ukrajinské hranici další tisíce vojáků. Moskva prý jen posiluje pohraniční stráž.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Rusko, aby podpořilo mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pro separatistický východ Ukrajiny. O možnosti dalších protiruských sankcí nechtěla spekulovat, podle ní je teď třeba sledovat vývoj situace. 

Pro rozhodnutí o sankcích bude podle Merkelové rozhodující vývoj v nejbližších dnech. Kancléřka uvedla, že o naléhavé potřebě zastavení násilí na východě Ukrajiny v uplynulých dnech mluvila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ve stejném duchu podle ní na Putina apeloval i francouzský prezident François Hollande.

Ukrajinská armáda zabila od čtvrtka na východě Ukrajiny údajně 300 proruských separatistů. Podle agentury AP to v pátek řekl armádní mluvčí Vladislav Selezňov. V bojích mezi povstalci a vládními silami rovněž padlo sedm ukrajinských vojáků a 30 dalších utrpělo zranění. Informaci ale nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

EU bude hovořit s Ruskem o vstupu Ukrajiny

Evropská unie v červenci povede trojstrannou diskusi s Moskvou a Kyjevem o podmínkách realizace dohody EU a Ukrajiny o přidružení a volném obchodu. Informovala o tom v pátek agentura AFP s odvoláním na unijní činitele.

Nejmenovaný vysoký představitel EU podle agentury upřesnil, že tuto debatu povede evropský komisař pro obchod Karel de Gucht. "Uskuteční se v první polovině července," dodal.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko přijede 27. června do Bruselu, aby tam s představiteli Evropské unie podepsal ekonomickou část asociační dohody. Politickou část podepsal už 21. března úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso minulý týden řekl, že unie je připravena diskutovat o obavách, které v souvislosti s dohodou o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou vyjádřila Moskva. Unijní činitelé ale upřesnili, že se jedná o diskusi ohledně "podmínek realizace", nikoli ohledně pozměnění dohody.

Spojené státy přidaly sedm Ukrajinců a Rusů na seznam lidí, vůči nimž uplatňují sankce kvůli separatistickému povstání na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to v pátek oznámilo americké ministerstvo financí.

Na seznamu se nově objevili představitelé vzbouřenců Andrej Purgin, Denis Pušilin, Vjačeslav Ponomarjov, Igor Girkin, Sergej Meňajlo, Valerij Bolotov a Valerij Kaurov.

Západ zavedl v uplynulých měsících sankce proti Rusku zejména kvůli anexi Krymského poloostrova, ležícího na jihu Ukrajiny. Jde především o zákaz vstupu do země a zmrazení majetku pro desítky ruských politiků a podnikatelů či představitelů.

Na "černý seznam" se dostalo také 17 ruských společností a bank patřících lidem z blízkého okruhu ruského prezidenta Vladimira Putina. Západ však dosud neuvalil "sektorové sankce", které by postihly celá hospodářská odvětví. Navíc dosavadní sankce mají podle médií "trhliny", aby nepoškodily obchodní zájmy.