Bezmála tři roky bez Magora, tři roky bez Václava Havla. Náčelník a jeho šaman, hlava a její divoké a něžné srdce, zřejmě nejen té undergroundové hlavy, ale to se teprve časem ukáže.

Podivné je to odpočívání, které narušují jen významné narozeninové dny. Jako ty dnešní, sedmdesáté, nedožité Ivana Martina Jirouse. Za co mu děkujeme? Co zbývá? Co udržujeme, uchováváme, ochraňujeme? Co máme, co bychom měli ochraňovat, aby vzpomínka nebyla sentimentální, formální, plytká, aby byla živá?

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se