Jak ovlivní kvantitativní uvolňování, s nímž přišla Evropská centrální banka, českou ekonomiku?

Analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara předpokládá, že dojde k dalšímu poklesu výnosů českých vládních dluhopisů a v případě úspěšného vyvolání inflace v eurozóně klesnou i tuzemské deflační tlaky. "Čili klesne pravděpodobnost, že ČNB bude muset znovu přikročit k intervenci na oslabení koruny," řekl Šimara s tím, že další vliv na českou ekonomiku pramení z případného oživení ekonomiky eurozóny. To by vzhledem k tomu, že přes 80 procent vývozu proudí právě na tyto trhy, podpořilo domácí exportéry.

Zahájení kvantitativního uvolňování je podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera dobrou zprávou pro Českou národní banku. Důvody nízké inflace v České republice v roce 2014 jdou výrazně na vrub nízkým cenám a boj ECB proti nízkým cenám je i v souladu s cílem ČNB dostat inflaci k 2procentnímu cíli.

"Kvantitativní uvolňování obecně působí ve směru oslabování měny, což se projevilo i mírným posilováním koruny vůči euru. Očividně se však trh stále obává možného zásahu ČNB, což je podle nás zatím neopodstatněné," zhodnotil Seidler. "Koruna tak vůči euru posílila po oznámení kroků ECB pouze mírně, větší posílení tak očekáváme až po únorovém jednání ČNB. Ta podle nás potvrdí, že nízká inflace tažená ropou pro ní nepředstavuje riziko, které by vyžadovalo zvyšovat hladinu kurzového závazku. Koruna by se pak mohla vrátit 27,6 koruny za euro, případně i k silnějším hodnotám v závislosti na tom, jak přesvědčivá ČNB bude."

Zářím 2016 to možná neskončí

I když se zahájení programu kvantitativního uvolňování ze strany Evropské centrální banky (ECB) dalo očekávat, schválený objem nákupu státních dluhopisů byl pro příznivce i odpůrce tohoto kroku překvapivý. Ocitl se totiž vysoko nad předpokládanými 550 miliardami eur, což po oznámení vyvolalo rychlou reakci trhu.

"Bezprostředně poté se kurz dostal až pod 1,14 dolaru za euro. Na druhou stranu výrazně posílily vládní dluhopisy zemí eurozóny, zejména pak Itálie, Španělska či Francie. Pozitivní reakce byla patrná také na akciových trzích, a to napříč burzami jednotlivých zemí," konstatoval Jiří Šimara.

Zatím jste si přečetli 60 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru