Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze mírně zlepšilo odhad růstu domácí ekonomiky v letošním roce na 2,7 procenta. V říjnu úřad počítal s růstem o 2,5 procenta. MF odhaduje, že za celý loňský rok HDP vzrostl o 2,4 procenta, vyplývá z páteční tiskové zprávy ministerstva financí.

"Pro letošní rok počítáme s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, v roce 2016 by se růst reálného HDP mohl nepatrně zpomalit na 2,5 procenta," uvedlo MF. V obou letech by měl být růst tažen výhradně domácí poptávkou, příspěvky výdajů na spotřebu a tvorby hrubého kapitálu by přitom měly být přibližně vyrovnané. Saldo zahraničního obchodu se zbožím ve stálých cenách by naopak mělo růst HDP mírně tlumit. Poměrně solidní růst domácí poptávky by totiž měl zvýšit dovoz.

Průměrná míra inflace loni dosáhla 0,4 procenta. I letos by spotřebitelské ceny měly růst velmi pomalu, a to zejména kvůli výraznému propadu ceny ropy. Průměrná míra inflace by se tak mohla dále snížit na 0,3 procenta. V roce 2016 by již hlavní faktory ovlivňující inflaci měly působit buď neutrálně, nebo proinflačně. "Růst spotřebitelských cen by se tudíž měl zrychlit, očekáváme však, že se inflace stále bude pohybovat pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB," odhadlo MF.

Predikce vývoje na trhu práce se ve srovnání s minulou predikcí mírně zlepšila, očekávané tendence vývoje se ale nezměnily. Díky pozvolnému růstu ekonomické aktivity by se míra nezaměstnanosti měla postupně snižovat, zatímco zaměstnanost by měla mírně růst.

Objem mezd a platů by se letos mohl zvýšit o 3,9 procenta. Pro rok 2016 MF počítá s mírným zrychlením růstu na 4,1 procenta. Vedle zlepšování situace soukromého sektoru, k němuž postupně dochází díky růstu ekonomiky, na vývoj mezd a platů příznivě působí zvýšení objemu platů v rozpočtové sféře.

Ministerstvo odhaduje, že deficit vládního sektoru za rok 2014 dosáhl 1,3 procenta HDP, tedy obdobné výše jako v roce 2013. Letos by se sice saldo mělo kvůli snaze vlády o podporu růstu ekonomiky a ukončení některých restriktivních opatření zhoršit na dvě procenta, deficit by ale i tak měl zůstat významně pod hranicí tří procent HDP. Relativní výše dluhu vládního sektoru by se měla dále snížit, a to z odhadovaných 43,2 procenta HDP v roce 2014 na 41,3 procenta letos.

Běžný účet platební bilance by v tomto i příštím roce mohl vykázat mírný přebytek. Zvyšování přebytku bilance zboží bude podpořeno vývojem ceny ropy a směnného kurzu, částečně však bude kompenzováno pokračujícím prohlubováním schodku bilance prvotních důchodů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru