Ekonomika poroste a dojde k vytvoření pracovních míst – to jsou nejčastější argumenty pro přijetí obchodní úmluvy TTIP mezi EU a USA. Velkolepý projekt na odstraňování překážek obchodu slibuje skoro až zázraky. Existují ale nějaké záruky podobných předpovědí? Zatím to spíš vypadá na působivou loterii ve chvíli, kdy hrajeme vabank. Dopady TTIP totiž mohou být úplně opačné.

TTIP má za cíl odstranit netarifní bariéry obchodu čili posílit obchodní tok napříč Atlantikem díky sjednocení rozdílných norem, regulací nebo schvalovacích postupů. Rozsah nákladů pro obchod, které vznikají kvůli podobným překážkám, ale nelze z důvodu celkové složitosti všech souvislostí jednoznačně vyhodnotit. V důsledku toho není možné určit ani věrohodné dopady na vznik nebo zánik pracovních míst. To uvádí přímo analýza European Parliamentary Research Service, oficiální výzkumné organizace Evropského parlamentu, podle které je empirická ekonomická analýza s řádným modelováním v podstatě nemožná nebo jen promyšleným tipováním“.

Kolik studií, tolik předpovědí

Jedinou šancí, jak kriticky přemýšlet o dopadech TTIP, je stavět vedle sebe východiska a závěry celého spektra vzniklých studií. Člověk pak například zjistí, že přísliby růstu pracovních míst, za kterými si stojí zastánci úmluvy, jsou více než problematické. Jeronimo Capaldo z americké Tufts univerzity naopak dospěl ve své studii k závěru, že vlivem TTIP dojde v EU ke ztrátě až 600 tisíc pracovních míst, přičemž států severní poloviny Evropy včetně České republiky by se dotkly negativní dopady nejvíce.

Přistupme ale na hru Evropské komise nebo českého Ministerstva průmyslu a obchodu a podívejme se na zoubek studiím, kterými se snaží sami přesvědčit veřejnost o výhodnosti TTIP. Základem je studie Centre for Economic Policy Research (CEPR) placená Evropskou komisí, podle které přinese úmluva po nejradikálnějším možném odstranění překážek obchodu nárůst HDP o 0,5 % do roku 2027. Pracovní místa se mají v závislosti na tomto růstu objevovat už tak nějak automaticky. Jenže to má háček. Růst HDP po přepočtu na jeden rok činí zanedbatelných 0,03 %. Jak tedy dodává ekonom Dean Baker: „Hodně štěstí při dokazování efektu na tvorbu pracovních míst.“

Přes milion lidí může přijít o práci

Pracovní dokument Evropské komise navíc uvádí jako pravděpodobné, že TTIP může způsobit dlouhotrvající a podstatné dislokace evropských pracujících bez jistoty opětovného pracovního začlenění. A pozor, pokud vztáhneme údaje CEPRu o přesunu pracovních míst k celkovému počtu pracovních míst v EU a USA, vycházejí nám opravdu varovné výsledky. Hrozba ztráty pracovního místa bez jistoty získání nového zaměstnání by se dotkla až 1,3 milionu Evropanů, jak uvádí analýza Johna Hilaryho z organizace War on Want.

Zastánci TTIP také rádi odkazují na studii Bertelsmann Foundation, která předpokládá vytvoření až dvou milionů pracovních míst v Evropě. Úsměvné ale je, když se na tuto studii odvolává také české Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ze stejných materiálů se totiž můžeme dočíst, že konkrétně Česká republika by v otázce růstu pracovních míst profitovala skoro nejméně z celé EU (ze všech zemí čtvrtá od konce). Co na to ministerstvo? „Konečně, byť se ČR může řadit mezi ty členské státy EU, kde budou pozitivní efekty TTIP méně patrné, našim zájmem je celkově ekonomicky silná Evropa…“ Co k tomu dodat, tak sláva silné Evropě.