Petr Fiala
Společná měnová politika přivedla Evropskou unii k nejhlubší krizi v její historii. Řecko je "dobrým" příkladem krachu socialistické ekonomiky i slepé uličky eurozóny, která se neúspěšně snaží podřídit ekonomická pravidla politickým cílům.
Příčiny současných řeckých problémů sahají hluboko do minulosti, kdy se zvyšovaly sociální jistoty, rostl vliv odborů a byrokratický aparát. Zvyšování počtu státních zaměstnanců na úkor pracovních míst v soukromé sféře sice zajistil levici voličskou základnu, ale ekonomika se dlouhodobě vyvíjela špatně a v neprospěch sektoru s přidanou hodnotou a inovacemi (např. přes 100 tisíc řeckých vědců pracuje v zahraničí, roční výdaje Řecka na výzkum jsou pouze 0,5 % DPH). Hlavním zdrojem problémů se ale stalo přistoupení k euru v roce 2002, přestože země zjevně neplnila požadovaná kritéria a EU před tím úmyslně zavírala oči.
Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
