Česká republika přijme během dvou let na 1500 uprchlíků a chce si je sama vybrat. Na jejich náboženství záležet nebude.

"Cílem je, abychom měli přesně zmapované, jaké skupiny lidí potřebujeme a co by měli umět," říká v rozhovoru státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Velkou část uprchlíků přijme Česko z Řecka a Itálie, dalších 400 bude z uprchlických táborů v Jordánsku nebo Kurdistánu.

Česká republika si chce vybírat uprchlíky sama. Podle čeho se budou vybírat?

Primární budou dva aspekty. První je bezpečnostní. Tedy abychom dokázali najít historii těch lidí, odkud jsou a jestli je u nich nějaké bezpečnostní riziko. Druhé kritérium bude integrovatelnost – jestli jsou schopní si najít práci a mají alespoň nějaké vzdělání. V ideálním případě budeme preferovat, aby to byla celá rodina, tedy aby to byla stabilnější skupina, a nikoliv jednotlivci.

Budou se migranti vybírat i podle toho, jaké mají náboženské vyznání?

Ne, vláda se včera dohodla, že nebude řešit náboženské hledisko. Takže součástí výběru nebude to, jestli je to křesťan, nebo muslim.

Jak budete posuzovat, jestli jsou schopní najít si práci?

Budeme požadovat, aby měli nějaké vzdělání, alespoň základní školu. Budeme chtít nějakou garanci, že prošli formálním vzdělávacím systémem a že něco vědí. Cílem je, abychom měli přesně zmapované, jaké skupiny lidí potřebujeme a co by měli umět. Dneska máme poměrně hodně volných pracovních míst. Bude jednodušší, když tady budou lidé, kteří budou mít kvalifikaci buď na to, kde jsou volná místa, anebo na zaměstnání, po kterém je poptávka - typu lékaři, zdravotní sestry a podobně.

Jak přesně bude v táborech výběr probíhat?

Bude tam skupinka lidí z Česka složená z imigračních úředníků a bezpečnostních expertů, kteří budou dělat prvotní screening. A potom bude nutné říct, co Česká republika nabízí, jaká jsou tady pracovní místa. Na těch lidech pak bude, jestli k nám chtějí. Přihlašovací programy jsou dobrovolné, takže oni musí primárně říci: ano, my chceme, líbí se nám to a dává nám to smysl.

Předejde se tak tomu, aby lidé putovali dál do Německa nebo do Skandinávie?

U lidí, kteří přijdou v rámci přihlašovacích programů, se to většinou neděje. Větší riziko je u těch, kteří už jsou dnes v Itálii a v Řecku.

Jak dlouho potrvá, než dostanou v Česku azyl?

Jednodušší to bude u lidí, kteří jsou v uprchlických táborech v Jordánsku nebo v Kurdistánu, ti už mají statuty uprchlíků. Pro ně by měla být azylová procedura rychlá a jednoduchá. Čistě formálně musíte celý proces udělat v Česku, ale v táborech už můžete spoustu věcí předpřipravit. Tady to pak půjde rychle.

Mnohem déle to pak bude trvat u skupiny lidí, kteří jsou už dnes v Itálii nebo v Řecku. Ty nejdříve přivezeme, tady s nimi začne proces schvalování azylu a stane se, že řada z nich azyl nezíská.

Migranty, kteří jsou v Řecku a Itálii, si Česko nebude vybírat?

I tady bude nějaký předvýběr. Ministerstvo vnitra bude mít v Itálii a v Řecku svoje lidi, ti dostanou seznam a bude na nich, aby řekli, koho sem brát nebudeme.

Priority budou stejné?

Ano. Bude muset proběhnout rychlý bezpečnostní screening, abychom měli základní jistotu, že u lidí není bezpečnostní riziko. A potom integrovatelnost.

Vláda chce teď vyjednávat v EU o vracení uprchlíků, kteří s žádostí neuspějí. Co bude Česko požadovat?

Aby Evropská komise mnohem důrazněji tlačila na takzvané readmisní dohody. Dnes jsme v situaci, kdy nemůžete člověka posadit na letadlo a poslat ho zpátky, pokud nemáte jistotu, že ho tam přijmou. Budeme chtít, abychom lidi, kteří s žádostí o azyl neuspějí, mohli vrátit. Řada zemí to nechce, protože je pro ně pohodlnější dohody nemít.

Související