Vážený tazateli,

Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 1395/2010 ze dne 10.5.2011 vyjádřil následující názor: „Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě, že mu rozvrhne pracovní dobu kupř. na třísměnný provoz, nic to nemění na jeho oprávnění podle ustanovení § 84 odst. 1 zák. práce rozvrhnout pracovní dobu; zaměstnavatel se dotčeným ujednáním pouze zavázal, že v konkrétním případě bude pracovní dobu rozvrhovat určitým způsobem.“ To znamená, že je zachovám systém třísměnného provozu se stanovenou týdenní pracovní dobou na 37,5 hodiny týdně, ovšem zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci určit týdenní rozvrh pracovní doby, začátek a konec směn.

Ve výše zmíněném judikátu Nejvyšší soud rovněž dovodil, že „zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou v pracovní smlouvě dohodnout v rámci dalších podmínek, na kterých mají zájem (srov. § 29 odst. 2 zák. práce), i bližší vymezení pracovní doby. Tyto další dohodnuté podmínky zaměstnavatel (ani zaměstnanec) není oprávněn jednostranně měnit; jejich změna je možná pouze dohodou účastníků o změně sjednaných pracovních podmínek ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zák. práce.“ Nyní je obdobný obsah zakotven v ustanovení § 40 zákoníku práce. Změna pracovního poměru ze třísměnného pracovního režimu na „pouze ranní směny“ je možná pouze po dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem, neboť se jedná o změnu obsahu pracovního poměru, která musí být učiněna písemně.

Opět podle výše zmíněného judikátu je zaměstnanec oprávněn výkon práce odmítnout a požadovat po zaměstnavateli přidělování sjednaného druhu práce v pracovní době, tak jak byla dohodnuta v pracovní smlouvě (tj. ve třísměnném provozu). Odmítnutí výkonu práce, byť dohodnuté v pracovní smlouvě, která nebyla přidělována v pracovní době rozvržené sjednaným způsobem, není porušením pracovní kázně.

Vykonává-li zaměstnanec práci dle pokynů zaměstnavatele, avšak v rozporu s pracovní smlouvou, nejde o jeho konkludentní souhlas se změnou pracovní smlouvy. Zaměstnanec je oprávněn vyzvat zaměstnavatele k dodržování pracovní smlouvy a k přidělování práce dle ujednání v ní obsažených.

Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. V případě, že zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.