Na místě současného Libeňského mostu by neměl stát nový most se čtyřmi jízdními pruhy. V pondělí to řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Zda bude most opraven, nebo zbourán, jak předpokládá projekt Technické správy komunikací (TSK), Dolínek neřekl.
Praha si nechala zpracovat studii od ČVUT, která ukázala, že stavba nového mostu bude pro město levnější než rekonstrukce, nový most navíc prý vydrží déle. Iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat chce nechat most prohlásit za kulturní památku.
Libeňský most je v havarijním stavu a je na něm omezen provoz tramvají. Plánovanou přestavbu ovšem provází protesty. Podle odpůrců bude most při opravě zbořen, přitom je architektonicky vzácný.
"Takhle široký most bych tam nechtěl, je k ničemu. Máme dvě špatná řešení. Jedno je, aby Praha zainvestovala do rekonstrukce, kdy nevíme, jak dlouho bude opravený most stát, a nevíme, za jaké finanční prostředky. Druhé je to, že postavíme nový most navzdory tomu, že zbouráme most, který mají lidé rádi a jsou na něj zvyklí," řekl Dolínek.
Podle Dolínka jsou klady opravy pouze to, že most si zachová svou současnou podobu, z pohledu technologických aspektů prý je lepší stavět nový most.
Analýza ČVUT podle Dolínka ukázala, že most je v havarijním stavu a hrozí uzávěra pro MHD, a to v souběžném stavu – to znamená, že most by nemusel naráz unést tramvaje i provoz automobilů. O dalším osudu Libeňského mostu by mohlo rozhodnout lednové zasedání pražských radních.
V porovnávaných parametrech odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT upřednostnili stavbu nového mostu na stávajících pilířích v deseti parametrech, ve čtyřech podpořili rekonstrukci současného mostu a v jednom případě dopadly obě varianty stejně.
Odborníci ve své zprávě zamítli možnost stavby repliky mostu v rozšířené verzi, tedy v šířce 26 metrů, s jakou počítá varianta navrhující stavbu nového mostu. Ten současný je široký 21 metrů. Podle zprávy by takové rozhodnutí bylo neekonomické a "z hlediska zachování autenticity materiálů postrádá smysl".
Pro stavbu nového mostu podle odborníků z ČVUT hovoří například doba trvanlivosti prací – zatímco po opravě bude moci most bez zásahů fungovat 20 let, při stavbě nového je to 100 let. Stejně tak náklady na údržbu budou v případě nové stavby nižší a také rizika, že se stavba protáhne nebo se neočekávaně zvýší náklady, jsou podle nich v případě stavby nového mostu nižší.
Naopak pro zachování mostu a jeho rekonstrukci hovoří podle odborníků zachování současného vzhledu, který je cenný, a rovněž dopravní omezení v průběhu prací bude nižší. Z architektonického a historického hlediska také dojde k zachování autentického materiálu, ze kterého byl most ve 20. letech postaven.
Postup města kritizuje zastupitel a bývalý náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ). "Náměstek Dolínek pouze pokračuje v předimenzovaných projektech z Bémovy éry. TSK fatálně zanedbala průběžné opravy," uvedl Stropnický. Ten si nechal zpracovat jinou analýzu, která prý ukazuje, že oprava mostu je navíc i levnější. Zatím ji ale nezveřejnil.
Případné bourání mostu kritizuje také Iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. "Je nesmyslné nahradit tak cenný most obyčejnou dopravní stavbou typu dálničního mostu. Podporujeme opravu současného mostu. Intenzita dopravy na mostě je dvakrát nižší než se předpokládalo v době vzniku projektu," uvedl Adam Scheinherr z iniciativy. Iniciativa bude chtít rovněž nechat prohlásit most za kulturní památku.
Opravu město chystá řadu let. V roce 2009 vydaly úřady stavební povolení, o čtyři roky později jeho platnost prodloužily do konce letošního roku. Stavět se ale stále nezačalo. Podle předloňské zprávy Technické správy komunikací je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů.
Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Kvůli velmi špatnému stavu byl v roce 2009 zakázán vjezd vozům těžším než 7,5 tuny. Navíc byla snížena rychlost tramvají na 20 kilometrů za hodinu a přímo na mostě se nesmějí potkat protijedoucí tramvaje. Autory Libeňského mostu, který spojuje Holešovice a Libeň, jsou architekt a kubista Pavel Janák a konstruktér František Mencl.
