Největší německé firmy zatím selhávají v pomoci s integrací uprchlíků na pracovním trhu. Ukazuje to šetření deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Ten se ptal třiceti největších firem z německého akciového indexu DAX, kolik už zaměstnaly lidí z více jak milionu uprchlíků, kteří do Německa v posledních měsících přišli.

Výsledek je hodně špatný. Celkově firmy, jejichž roční obrat přesahuje 1,1 bilionu eur a které zaměstnávají kolem 3,5 milionu lidí, nabraly do začátku června 54 uprchlíků. A z toho ještě celá padesátka lidí připadá na samotnou Deutsche Post, po dvou uprchlících pak našlo uplatnění v softwarové firmě SAP a u výrobce léků Merck.

Tato čísla podle FAZ ukazují, jak těžké je zaměstnat významný počet uprchlíků. A to i přes to, že volných míst je v německém hospodářství nyní mnoho – v červnu 665 tisíc.

Deník připomíná, že během minulého podzimu, kdy do Německa přišla první větší uprchlická vlna, se "rozdmýchávala" pozitivní očekávání. Například šéf společnosti Daimler Dieter Zetsche prohlásil, že každý uprchlík sice není brilantní inženýr, technik nebo podnikatel, ale že lidé, kteří za sebou kompletně nechali svůj dosavadní život, budou velmi motivovaní. "Přesně takové lidi v Mercedesu a celé zemi hledáme," připomíná FAZ Zetscheho slova, která pronesl před zahájením frankfurtského autosalonu.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Výrobce aut ze Stuttgartu ale v činech na slova svého šéfa nenavázal, dosud totiž nezaměstnal jediného uprchlíka. A v ironickém tónu FAZ pokračuje, i když zmiňuje slova ministryně práce Andrey Nahlesové. Ta podle deníku ubrala ze svého nadšení, když nejprve mluvila o pracovních silách zítřka, ale v poslední době už mluví spíše o pozítří.

Odborníci z německých pracovních úřadů vidí minimálně dvě základní překážky, které uprchlíkům brání v tom, aby se výrazně více prosadili na pracovním trhu: nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka a chybějící kvalifikace. Podle posledních statistik se na německých úřadech práce hlásí o práci 131 tisíc uprchlíků, dvě třetiny z nich ale nemají žádné formální vzdělání. Většina z nich tak může dělat maximálně pomocné práce.

Situace se přitom nemůže zlepšit příliš rychle, i když 60 procent uprchlíků jsou muži mladší 35 let. Německý úřad práce (Arbeitsagentur) počítá s tím, že to bude trvat minimálně pět let, než se tito mladí muži naučí německy a dostane se jim potřebného vzdělání, aby si potom mohli najít lepší místo.

Úspěšnější než v přímém zaměstnávání uprchlíků jsou největší německé firmy alespoň v tom, jak jim umožňují získat potřebnou praxi a právě zmíněné vzdělání. Takových míst třicítka německých obrů zatím vytvořila podle průzkumu FAZ 2700 a 500 z nich už firmy uprchlíky obsadily. Nejaktivnější je opět pošta s tisícovkou takových nabídek, mezi dalšími je i zmíněný Daimler, který takových míst vytvořil 300. Většina firem se také hlásí k podpoře nadací, které uprchlíkům s integrací v Německu pomáhají.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru