Plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Uvádí to podle agentury Reuters zpráva vyšetřovací komise vedené bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem.

Právní základ pro britskou vojenskou akci v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý, tvrdí vyšetřovací skupina.

Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Británie se připojila k invazi v Iráku dřív, než se využily mírové možnosti. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise v dlouho očekávané zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let.

Při útoku IS v Bagdádu zemřelo o víkendu minimálně 213 lidí. Nejvíce od odchodu amerických vojsk - čtěte ZDE

"Vojenská intervence by pravděpodobně byla v nějakém bodě nutná. V březnu 2003 tady ale nebyla žádná bezprostřední výhrůžka od Saddáma Husajna," uvedl v prohlášení sir John Chilcot.

Tehdejší britský premiér Tony Blair a jeho vláda naléhali na parlament, aby hlasoval pro zapojení se do války v Iráku v době, kdy podle Chilcota právní základ pro vojenskou akci Británie "nebyl zdaleka uspokojivý". Chilcot ale neřekl, zda invaze byla legální, a neobvinil Blaira z úmyslného klamání veřejnosti či parlamentu před invazí.

Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit.

Tvrdě ale komise podle agentury AP odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je podle jejího předsedy Johna Chilcota přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem. Iráčané ohromně trpěli intervencí, která byla v jejich zemi špatně vedena, uvedla vyšetřovací skupina.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.

Závěry zprávy, jejíž autoři vyslechli na 150 svědků a prostudovali kolem 150 000 dokumentů, jsou ranou pro labouristu Blaira. Ten osm měsíců před invazí v březnu 2003 řekl bez konzultace se svými vládními kolegy tehdejšímu republikánskému prezidentovi USA Georgi Bushovi mladšímu, že "bude po jeho boku za každých okolností".

Zpráva podle AP říká, že Blair šel do války, aby Londýn stál po boku svého hlavního spojence, a nakonec zjistil, že Američané odstavili Brity od všech důležitých rozhodnutí ohledně vojenské kampaně i následného vývoje v Iráku.

Britským zapojením do války v Iráku se už před 12 lety zabývala komise vedená lordem Robinem Butlerem, bývalým šéfem státní služby. Komise zkoumala zejména kvalitu výzvědných podkladů před válkou. Ve zprávě, zveřejněné v červenci 2004, pak konstatovala, že se britské tajné služby dopustily významných chyb, nicméně ministerský předseda Blair a jeho vláda se nesnažili vědomě dezinformovat veřejnost.

Blair bezprostředně po zveřejnění Butlerových závěrů v parlamentu řekl, že jeho úřad její závěry přijímá. Irák neměl podle názoru komise před válkou žádné významné zásoby zbraní hromadného ničení. Vládní zpráva zveřejněná před válkou a založená na práci výzvědných služeb a podložená veřejně jejich autoritou byla podle Butlera špatné rozhodnutí, které by vláda už neměla v budoucnu opakovat. Ke stejnému závěru a doporučení došla i Chilcotova komise.

V souvislosti s válkou v Iráku působila mezi roky 2003 a 2004 v Británii ještě komise vedená soudcem Brianem Huttonem. Nezabývala se však přímo účastí ve válce, ale okolnostmi smrti zbrojního experta Davida Kellyho. Ten byl v červenci 2003 nalezen mrtev poté, co byl identifikován jako zdroj informací stanice BBC o tom, že vláda zveličovala nebezpečí představované Irákem, aby ospravedlnila britskou účast ve válce.

Blair: Beru na sebe odpovědnost

Britský expremiér Tony Blair v reakci na zveřejnění zprávy Chilcotovy komise o válce v Iráku řekl, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za chyby, které se před zapojením země do konfliktu staly. Uvedl však rovněž, že se o účasti ve válce rozhodoval v dobré víře a že stále věří, že odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna bylo správnou věcí.

"Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem jej v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země," uvedl bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.

Blair však zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. "Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv," uvedl.

Na pozdější odpolední tiskové konferenci Blair vypadal otřeseně a emotivně vyjádřil soustrast pozůstalým po všech obětech konfliktu. "Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit," řekl expremiér. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. Britská vláda podle něj zároveň zásadně podcenila situaci, která může nastat po válce.

Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic záměrně nezatajovali ani nelhali, a že neexistoval žádný tajný slib vůči USA, že se Británie k jejich jednotkám připojí. Dodnes je prý expremiér toho názoru, že odstranění Saddáma Husajna bylo správným krokem a že nebylo příčinou šíření terorismu na Blízkém východě.