Biskupové ve Velehradě na Uherskohradišťsku rozhodli o stažení žalob na kraje, v nichž se domáhali určení vlastnictví majetku. Po skončení čtvrtečního zasedání českých a moravských biskupů to řekl biskup a generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub. Ke stažení žalob vyzvali biskupové i řády a kongregace působící v zemi.

"Jde o rozhodnutí jednoznačné ze strany diecézí. Ke stejnému kroku jsou vyzváni také představitelé řádů a kongregací. Tam není možné ze strany biskupské konference tuto věc direktivně rozhodnout," uvedl Holub, podle kterého se však jednání zúčastnili také zástupci řádů, kteří tuto věc podpořili.

 

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Zároveň ale biskupové konstatují, že přechod majetků na kraje dle zákona o majetku krajů obecně probíhal za jiných okolností, než tomu bylo v případě přechodu historického církevního majetku na obce," napsali biskupové v prohlášení. Stažení žalob se tak netýká obcí.

Podle Holuba jde o desítky až stovky žalob vůči krajům, přesné číslo biskupům není známo, není ani vyčíslena hodnota majetku. Podle Holuba jde zejména o vzácné movité věci z galerií. "Hodnota je umělecky obrovská a finančně velmi těžko vyčíslitelná. Jedním z klasických příkladů jsou exponáty z Alšovy galerie v Jižních Čechách," uvedl.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner ve čtvrtek řekl, že tohoto arcibiskupství se stažení žalob netýká, žádné žaloby totiž nepodalo. Peníze získané z majetkového vyrovnání však církev využila na různé projekty, například k rekonstrukcím ve Velehradě.

Biskupové jsou podle Holuba přesvědčení, že konkrétně ve věcech movitých je možnost žalob zcela legitimní. "Nicméně chceme toto vnímat jako vstřícný krok v situaci, která se vyostřila. Nechceme přispívat k dalšímu vyostření těchto věcí před podzimními volbami," uvedl Holub. Podaných žalob bylo ke konci března celkem pravděpodobně přes 500.

"Tento postoj je veden snahou o účinnou spolupráci s kraji v rámci společné starosti o památky, sociální péči, vzdělávání a kulturu," uvedli biskupové ve svém prohlášení.

"V souvislosti s touto problematikou je dobré si uvědomit, že až do vydání rozsudku Nejvyššího soudu ve věci kláštera kapucínů v Opočně nebyl podán závazný výklad vztahu zákona o majetkovém vyrovnání a zákona o majetku krajů ohledně nemovitých věcí z původního církevního majetku. Proto některé církevní subjekty využily svého práva a požádaly o přezkum této otázky soudy," uvedli biskupové.

Před okresními soudy se začátkem června vedlo či připravovalo 367 sporů, ve kterých církve žalují Státní pozemkový úřad. Domáhají se určení vlastnického práva k nemovitostem, jež stát nechce v restitucích vydat, protože podle něj nejsou jeho majetkem.

Vyplývá to z materiálu vládního výboru, který monitoruje proces majetkového vyrovnání státu s církvemi. Další stovky sporů eviduje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podaných žalob bylo ke konci března pravděpodobně přes 500.

Související