Ray Kurzweil si všiml zajímavé věci − technologická komplexita roste exponenciálně. A to nezávisle na čemkoli, válka neválka, krize nekrize. Pokud se podíváte podrobněji, uvidíte sice cyklus větší a menší tvořivosti, ale i ten sám o sobě celkem pohodlně sedí na exponenciálním chvostě. Zrychlující se tempo zvyšování komplexity je vidět dokonce i mimo vliv člověka − na vývoji života samotného, který také zrychluje exponen­ciálně. Pokud bychom si dopřáli průlet časem existence planety, zprvu se velice velice dlouho nic moc zajímavého nedělo, ale čím dál v čase poletíte, tím víc se vám bude točit hlava. Pokud bychom zrychlili dobu trvání planety (4,6 mld. let) na trvání jednoho dne, Zemi trvalo do čtyř do rána, než se na ní objevily nejzákladnější formy života, do té doby byla naše planeta mrtvá. Savci se objevili dvacet minut před půlnocí. Lidská rasa se objevuje těsně před poslední minutou, přesněji v jedenáct hodin, padesát osm minut a čtyřicet tři vteřin. Biologický pokrok má také tendenci odehrávat se exponenciálně.

Podle všeho existuje lidská rasa nějakých 200 tisíc let. Od té doby jí trvalo zhruba 190 tisíc let, než se pomalu propracovala k vrcholu potravního řetězce − naučili jsme se používat (nejdříve kamenné) nástroje, ale jinak jsme bydleli − a trpěli − se zvířaty. Teprve posledních 10 tisíc let se náš druh naučil nejen sbírat jídlo, ale i pěstovat jej, měnit svět kolem sebe, ba vytvářet vlastní svět, nám přizpůsobený. Před šesti tisíci lety jsme se naučili využívat sílu kovu. Před pěti tisíci lety jsme se naučili číst a psát. Pak se ve výbavě běžné domácnosti dlouhá tisíciletí nic moc nezměnilo, děti si hrály zhruba se stejnými hračkami. Třetí revoluce započala až před 300 lety, konkrétně v roce 1712, kdy byl v Anglii sestaven první stroj (parní čerpadlo). Nastala doba strojová a s ní přišly tektonické změny, turbulence, které měly dopad doslova na celou planetu. Na ekonomiku, politiku, naše uvažování. A člověk se stal prvním tvorem schopným tvořit a ničit na planetární úrovni.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru