K tomuto závěru dospěl NSS při rozhodování o kasační stížnosti města Znojmo proti rozsudku brněnského krajského soudu v Brně. Znojemské zastupitelstvo totiž schválilo v červnu 2014 opatřením obecné povahy územní plán pro své město. Vlastník jedné z dotčených nemovitostí se pak u brněnského soudu domáhal zrušení části tohoto opatření. Sledoval zrušení těch částí opatření, jež vymezují plochy a koridor pro přeložku silnice I/38 ke znojemskému městskému obchvatu.

Krajský soud v Brně mu dal za pravdu, když judikoval, že pokud nejsou vydány zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy jaksi územní plán kraje, nemohou obce vydávat takové územní plány, které by řešily otázky republikového významu. A přeložka silnice první třídy takovou otázkou je.

Nejvyšší správní soud se s brněnským krajským soudem ale neztotožnil a vyslovil, že ten vyložil ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona příliš formalisticky. NSS uvedl, že obce v územních plánech záměry tohoto typu a významu řešit mohou, pokud to umožní krajský úřad jakožto nadřízený orgán územního plánování. NSS rozsudek krajského soudu tedy k podané na kasační stížnosti podané městem Znojmo zrušil a věc mu vrátil.

Zákonodárce podle NSS „doplnil princip hierarchie a závaznosti vyšších úrovní nástrojů územního plánování o princip flexibility. Je třeba zohlednit to, že pořízení a vydání jednotlivých aktů územně plánovací dokumentace je jednak dlouhodobý proces, zpravidla trvající více let, jednak záměry územního plánování nejsou statické a podléhají změnám. Územní plány jsou tak pravidelně vyhodnocovány a měněny (§ 55 stavebního zákona) stejně tak podléhají pravidelné revizi a aktualizaci i zásady územního rozvoje (§ 42 stavebního zákona) a politika územního rozvoje (§ 35 stavebního zákona). Právní předpisy s touto dynamikou počítají a pracují s ní. … Vymezení přeložky silnice I/38 jakožto součásti koridoru silniční dopravy S8 v jím vydaném napadeném územním plánu nijak neomezuje Jihomoravský kraj, aby v pozdějších (dosud však stále nevydaných) zásadách územního rozvoje tento koridor prověřil, konkretizoval a na základě toho vymezil odlišným způsobem od řešení přijatého odpůrcem,“ shrnul v rozsudku soudce zpravodaj Aleš Roztočil.

Sám zákon s řešením nadmístních záležitostí v územních plánech obcí počítá

Nejvyšší soud poukázal na to, že sám stavební zákon počítá se situacemi, kdy územní plán bude obsahovat určité řešení záležitostí nadmístního významu a řeší jejich možný rozpor s vymezením těchto věcí v ex post vydané nebo aktualizované politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje. Pro tyto případy pak platí, že se dotčené pasáže obecního územního plánu stanou neaplikovatelnými a obec musí svůj dokument územního plánování uvést do souladu s tím vyšším.

V daném případě přitom s konkrétní podobou obchvatu města Znojma vyslovily souhlas jak Krajský úřad Jihomoravského kraje, tak i Ministerstvo dopravy jakožto ústřední správní úřad ve věcech dopravy. NSS vytknul, že závěry krajského soudu by tak mohly vést k až absurdnímu výsledku. Znojmo by nemohlo pro celorepublikově významnou záležitost při absenci vydaných zásad územního rozvoje územní plán vydat. Nemohlo by ale ani věc nevymezit, protože je současně povinno respektovat politiku územního rozvoje coby základní dokument územního plánování schvalovaný vládou pro celé území Češka, která tento záměr obsahuje.

„Úkolem soudní judikatury totiž není činit již tak dosti těžkopádné procesy územního plánování ještě komplikovanějšími do té míry, že požadavky z judikatury vyplývající by byly prakticky nerealizovatelné, čímž by mohly být v důsledku ohroženy samotné cíle a úkoly územního plánování. To samozřejmě nemůže být na překážku plnění primární funkce soudního přezkumu opatření obecné povahy v této oblasti, tj. poskytování ochrany veřejným subjektivním právům jednotlivců dotčených procesy územního plánování,“ shrnul NSS ve svém rozhodnutí.

Související