Představte si, že bychom se mohli vrátit v čase, stoupnout si k rýsovacímu prknu a znovu od nuly navrhnout koncepci městské dopravy. Jak by vypadala? Určitě zcela jinak než dnes.

Zaprvé by nikdo nenavrhoval systém, v němž nejběžnější dopravní prostředek stojí sta tisíce korun a přitom 96 procent času jen nečinně stojí. Ano, mám na mysli automobily: rodiny je využívají jen ze čtyř procent dne, přitom ale patří k tomu nejnákladnějšímu, co vlastní.

A to je jen začátek plýtvání. Lidé tráví za volantem každý týden celé hodiny. Dopravní zácpy způsobené veškerou individuální automobilovou dopravou představují v Evropě ztrátu produktivity dosahující 100 miliard eur.

Ke světu, který vypadá jako parkoviště a pohybuje se jako dopravní zácpa, ale naštěstí existuje alternativa. Protože nové technologie – počínaje chytrými telefony a automaticky řízenými automobily konče – nám dávají šanci napravit městskou mobilitu pro budoucí generace. Navíc není třeba začínat zcela znovu. Jen musíme v každém městě na světě inteligentněji využívat stávající zdroje.

Hovořím o osobních automobilech, veřejné dopravě, bicyklech, a dokonce o našich nohou. Studie dokládají, že sdílené způsoby dopravy se vzájemně doplňují. Lidé, kteří používají aplikace pro sdílení jízdy typu Uber, spíše nevlastní auto a jezdí na kole, autobusem či metrem.

Kdyby se sdílela každá cesta, ocitli bychom se ve světě, v němž by městská doprava měla vskutku budoucnost.

Mnohde je hromadná doprava vysoce efektivním způsobem, jak po městě přepravit miliony lidí. Ovšem bez investic ve výši několika miliard eur nemůže vést lidem až před dům – a to si většina měst nemůže dovolit. Proto například i v Berlíně, jehož síť městské hromadné dopravy je vyhlášená svou kvalitou, až 45 procent obyvatel upřednostňuje přesuny autem a pouhých 22 procent Berlíňanů volí hromadnou dopravu.

Sdílená jízda, tj. například vyzvednutí cestujícího tam, kde vystoupí z metra, představuje rozšíření dosahu hromadné dopravy bez jakýchkoliv dalších nákladů pro daňové poplatníky. Lidé ve městech po celém světě využívají služby Uber na prvních pár kilometrů cesty do práce a posledních pár kilometrů cesty domů. Kupříkladu během ranní dopravní špičky je téměř 30 procent jízd s Uber v okrajových čtvrtích Londýna zakončeno zhruba 200 metrů od stanice metra.

Nové technologie také poprvé umožnily masivní rozšíření spolujízdy. Nápad dostat více lidí do méně aut sice není nový – objevil se s ropnou krizí v 60. a 70. letech minulého století – ale chytré telefony v našich kapsách mu dodaly nový rozměr. Aplikace jako Uber dokážou okamžitě spárovat lidi, kteří míří ve stejný čas stejným směrem. Cestující sdílejí jízdu a o náklady se podělí. Tento model se osvědčil jako účinný způsob omezení dopravních zácp a znečištění ovzduší. Během prvních sedmi měsíců letošního roku služba uberPOOL snížila emise oxidu uhličitého o 55 560 tun a uspořila přes 23 milionů litrů paliva.

Z dlouhodobého hlediska se jedná o životaschopnou alternativu k individuálnímu vlastnictví osobních automobilů. Když sehnat odvoz po městě je levnější a snazší než najít klíče, vyhledat si cestu, dojít k vlastnímu autu a řešit parkování, tak proč vůbec auto vlastnit?

Automaticky řízené automobily nás rychle posunou k budoucnosti, v níž bude více místa pro parky, školy a bydlení – a méně dopravních zácp. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila studii, podle níž by automaticky řízené automobily mohly přispět ke snížení počtu vozidel na silnicích o 90 procent i více. Rovněž výrazně zvýší bezpečnost silničního provozu. Při dopravních nehodách každoročně přichází o život přes 1,3 milionu lidí, většinou v důsledku selhání lidského faktoru. Těmto tragédiím mohou nové technologie předcházet.

Lepší budoucnost je na dosah. Technologie už máme. Teď jen potřebujeme chytrý právní rámec, který umožní plně využít jejich potenciál. Současná zastaralá pravidla v mnoha zemích aktivně brzdí rozvoj sdílení jízd. Ve městě, které přijme za své sdílené způsoby dopravy, stráví lidé méně času v dopravních zácpách či hledáním parkovacího místa, budou utrácet méně za auta a dojíždění – a bude se jim lépe žít a dýchat.

Travis Kalanick je generálním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Uber.