Chloubou zrcadlové kaple v pražském Klementinu jsou barokní varhany Thomase Schwarze. Svoji současnou podobu získaly v 70. letech minulého století, kdy je jako nepotřebné a v dezolátním stavu objevil v kostele v Počeradech varhanář Vladimír Šlajch. Nástroj převezl do Klementina a zde ho opravil. Podle dostupných informací na náklady tehdejšího komunistického státu.

Spor o varhany mezi farníky a Národní knihovnou nyní řeší Obvodní soud pro Prahu 1. Vlastnické právo si v rámci církevních restitucí nárokuje Římskokatolická farnost Břvany, které nástroj patřil předtím, než jej Šlajch poničený objevil.

Obě strany se pokoušely o smírné řešení sporu, to ale k ničemu nevedlo.

"My jsme opakovaně nabízeli možnosti smírného řešení, která spočívala v tom, že varhany zůstanou na tom místě, kde jsou. Pouze vlastnické právo bude uznáno původnímu vlastníkovi Římskokatolické farnosti Břvany a ta je tam nechá k bezúplatnému užívání Národní knihovně," uvedl ke sporu právní zástupce farnosti s tím, že podmínkou tohoto řešení bylo, aby Národní knihovna jednou ročně umožnila farnosti v prostorách kaple uspořádat koncert.

Knihovna naopak nabízela oplátkou za zachování současného stavu možnost využívání kaple i samotných varhan, kdykoliv budou farníci potřebovat. Ani jedna ze stran však nehodlala ustoupit ze svých požadavků, soud proto pokračuje i nadále. Právníci farnosti nyní dostali 30 dní na to, aby pomocí kroniky doložili vlastnické právo svého klienta.

 "Ať už ten soudní spor dopadne jakkoliv a vlastnické právo bude přiznáno komukoliv, tak bude platit to, co jsme nabídli církvi už při těch mimosoudních jednáních," řekla ke sporu tisková mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

Na opravu přispěl i stát

Varhany, o které se nyní církev s Národní knihovnou pře, mají za sebou dlouhou historii. Vytvořeny byly okolo roku 1730 speciálně pro Zrcadlovou kapli. Po zrušení jezuitského řádu se nástroj prodejem dostal do kostela v Počeradech u Loun a stal se majetkem římskokatolické farnosti Břvany.

V Počeradech začal nástroj postupem času chátrat, až se společně s kostelem dostal do naprosto dezolátního stavu. Sošky, které varhany zdobily, se jen tak válely po zemi a byly dost poničené.

V 70. letech varhany v tomto stavu objevil již zmiňovaný Vladimír Šlajch, který se je rozhodl zachránit. Podle mluvčí Národní knihovny Ireny Maňákové, která se Šlajchem o celém procesu mluvila, je nejprve nabízel okolním farnostem. Ty ovšem o nástroj v tomto stavu nejevily zájem, a tak je svépomocí převezl do Prahy, kde došlo k jejich opravě a umístění na jejich původní místo - na kůr v Zrcadlové kapli.

Podle Maňákové stála tehdy oprava zhruba 170 tisíc korun a kromě přepravy, kterou zajišťoval Šlajch, ji celou hradil stát. Sám Šlajch se k nálezu a opravě varhan odmítl vyjádřit.

Přestože v církevních restitucích se většinou jedná o pozemky a jiné nemovitosti, není tento případ ojedinělý. Soud už v prosinci loňského roku rozhodl o navrácení obrazu Madony z Veveří římskokatolické farnosti Veverská Bítýška.

Související